Yzop lékařský

(l. Hyssopus officinalis)

      je domovem ve Středozemí a ve střední Asii, odkud jej k nám přivezli benediktýnští mniši. Pro svou nenáročnost je oblíbený i v našich zeměpisných podmínkách. 

      Yzop je vytrvalá, stále zelená bylina, keříčkovitého vzrůstu, s hojně větvenými výhony. Při vhodných podmínkách běžně dosahuje až 60 cm výšky. Má dlouhé, úzké a jemně ochmýřené listy. Koncem léta kvete v úžlabí horních listů drobnými květy. Přesleny obvykle se 3 až 7 květy tvoří koncový lichoklas. Květy mohou mít barvu od modré přes růžovou a purpurovou až po bílou.

      Kdysi byl pěstován jako koření v zahrádkách, dnes se pěstuje jako léčivá bylina. Je to medonosná rostlina.

      Mattioli o Yzopu píše, že „…jest to rostlina zahradní, má množství ratolestí a větviček zdéli půldruhého střevíce, porostlých odspodu až nahoru pěkným, zeleným, podlouhlým a tuhým listím, vůně libé, chuti peprné a trochu hořké" . Popis ze 16. století je doplněn ještě účinkem: „...uvolňuje odkašlávání, odnímá bolest žaludku, lehce projímá, dává člověku pěknou barvu, posiluje zrak, čistí mozek a je vhodný pro staré lidi".

      Dnešní farmaceutický výzkum potvrdil, že výtažek z listů má antibakteriální účinky. Používá se proti nadměrnému pocení. Obsahuje silice (pinen), glykosidy (hesperidin) a třísloviny. Významný je obsah vitamínu C, ve 100 g čerstvé natě je ho 170 mg.     

Pěstování yzopu

      Ve svém přirozeném prostředí roste yzop planě na suchých a kamenitých místech, proto, pokud chceme pěstovat tuto rostlinu, musíme jí dopřát hodně sluníčka, chráněné závětrné místo a dobře propustnou půdu. Na druhé straně ale není náročná ani na živiny ani na zálivku.

      Rostlinu pěstuj přímo ze semen, které na jaře (v březnu) vysévej pod sklo, vzklíčené rostlinky, které již mají dva pravé lístky, před vysazením na záhon doporučuji ještě přepíchat do kelímků. Jednodušší množení je řízky, které získáš v létě, či na podzim oddělky od matečné rostliny.

      Pro svůj keřovitý a košatý vzrůst je yzop oblíbenou rostlinou do okrasných živých plotů, dá se snadno tvarovat. Pokud si pořídíš takový voňavý plot, vysazuj rostliny ve sponu 20 cm a pravidelně je tvaruj a sestříhávej, abys podpořili jejich košatost a patřičnou hustotu.

Sklizeň yzopu

      Pro kořenění v kuchyni sklízej v létě listy podle potřeby. V době květu sbírej vrcholky včetně květních zakončení. Léto je také období kdy můžeš bylinky zastřihnout; tím podporuješ jejich růst.

Jak uskladnit yzop na zimu

      Zastřiženou nať nebo kvetoucí vrcholky suš při teplotě do 35^ْC. Správně usušený yzop si ponechá svoji barvu - nať je svěže zelená, květy mají modrofialovou barvu. Také jej můžeš zamrazit.

Vlastnosti yzopu    

      Yzop se užívá zejména při léčbě průdušek (zahlenění, kašel, bronchiální zánět, astma apod.), kde působí desinfekčně až antibioticky a podobně působí i na močové ústrojí. Příznivě působí i v oblasti trávicího traktu, účinný je při zánětech, dyspeptických potížích spojených s nadýmáním či chronickém střevním kataru. Působí jako mírné tonikum, stimuluje organismus, čehož lze výhodně využít zejména při léčbě starších osob. Za studena podávaný zabraňuje pocení, hlavně nočnímu a klimakterickému.
      Yzop ti může být velice prospěšný i jako okrasná rostlina na zahradě, jeho nenápadná vůně totiž odpuzuje bělásky zelné i mšice.
      Yzop je koření s jemným aroma. Podporuje trávení. Ke kořenění se používají čerstvé i sušené lístky. Čerstvé listy užívej kdykoli; kvetoucí vrcholky užívej čerstvé nebo sušené na slunci. Má kořennou kafrovitou příchuť, lehce nahořklou, příjemně voní. Je vhodný do bílých polévek (např. hrachové, zeleninové, bramborové), ragú a omáček. Dá se přidat samostatně nebo ve směsi do karbanátků, tvarohu, nádivek, do omáček k masům, čerstvý do bylinkového másla, do salátů (okurkový, rajčatový), do ochucených majonéz, nádivek do kuřat nebo ke zvěřině. Při přípravě bramborového salátu se zeleninou promíchej majonézu s jogurtem a půl lžičkou sušeného yzopu. Můžeš ho použít i k ochucení pečených či dušených mas. Arabský šerbet - mírně alkoholický nápoj - obsahuje zkvašené lístky yzopu. Aromatický olej z yzopu se používá jako přísada do likérů a parfémů. Nálev z kvetoucích vrcholků se používal k léčbě kašle a bolesti v krku, ale také k hojení pokousáni, popálenin a žihadel.

Příklady použití yzopu

Sirup z yzopu

living.cz/art/zahrada/yzop.html
Napomáhá vykašlávání při dráždivém kašli

Suroviny a postup přípravy:
      30g vršků kvetoucí natě yzopu vhoďte do litru vařící vody a nechte asi minutu povařit. Změklou nať nechte louhovat 4 hodiny, pak tekutinu přefiltrujte přes husté plátno a přidejte 1 kg cukru. Na mírném ohni za stálého míchání svařte přefiltrovanou tekutinu s cukrem tak dlouho, dokud nedosáhnete hustoty sirupu. Uchovejte ve sklenicích v chladu a temnu. Dospělí užívají 5 – 6 polévkových lžic denně, děti poloviční dávku.

Smažené staropražské „Grundle“

Libuše Vlachová:"Krajové hodování", Praha (Rybí kuchařka Novaco)

Suroviny:
      sáček mražených grundlí neboli ančoviček, sůl, pepř, jemně rozemnutý yzop, mouka, vejce, strouhanka na trojobal, nebo sůl, mléko a hladká mouka.

Postup přípravy:
      Po očištění, případně po rozmrazení, rybky osol, nech je asi půl hodiny uležet a osuš je. Pak je popraš hladkou moukou smíchanou buď s grilovacím kořením, nebo směsí koření na ryby, nebo jemně rozemnutým yzopem a usmaž je na oleji

Bramborové ragů s bylinkami

„Prima vařečka", TV Prima, září 2001

Suroviny:
      1 kg brambor, 250 g mrkve, 4 rajčata, 1 žlutá paprika, 2 cibule, zeleninový vývar, olej, 150 g anglické slaniny, sůl, pepř, snítka yzopu, bazalka

Postup přípravy:
      Na osmaženou cibulku vlož brambory nakrájené na kostky, nahrubo nakrájenou mrkev mírně podlij vývarem a 15 minut podus. Pak přidej oloupaná a nahrubo nakrájená rajčata a nakrájené papriky, osol, opepři, přidej snítku yzopu a dus doměkka. Ze slaniny ukroj čtyři plátky a zbytek nakrájej na tenké nudličky, orestuj a vmíchej do směsi. Pokrm dochuť solí a pepřem. Plátky slaniny polož na talíře přelij bramborovým ragů a každou porci na talíři ozdob bazalkou.

Špalda

sweb.cz/VladimirTurecek/14.html

      Špalda je původní druh pšenice, je totiž nejpodobnější z rostlinné říše lidskému tělu, má úplně stejné složení jako krevní plazma. Všechny orgány a celé tělo vyživuje,čistí, omlazuje, uzdravuje.

Špaldový eintopf

(podle receptu svaté Hildegardy z Bingenu)
      Jedná se o uvařená špaldová zrna v jednom hrnci s červenou řepou, mrkví,cibulí, mořskou řasou, s kořením fenyklem a yzopem, omaštěná na talíři panenským (rozuměj olivovým) olejem.

Špaldové kernoto se zeleninou

      Sáček špaldového kernota (500 g) přelij v hrnci studenou vodou, přidej sůl, yzop, fenykl, kmín, cibuli na kolečka, případně nakrájenou mrkev a červenou řepu, vař asi 20 minut. Na pánvi na troše sojového oleje lehce orestuj pálivou papriku, přidej na kolečka nakrájenou cibuli, papriku (pro obměnu můžeš použít lilek, patison, cuketu, dýni, brokolici apod.) a mírně podus, nakonec vmíchej uvařené kernoto. Podávej posypané mořskými řasami a omaštěné panenským olejem, můžeš přidat hrst ořechů.

Špalda s dušenými jablky

      Sáček špaldy (celé zrní, můžeš přidat též bezpluchý oves) namoč přes noc, přidej yzop, fenykl, kmín, špetku soli, vař doměkka. Na pánvi podus na čtvrtky nakrájená jablka s trochou másla, přidej ořechy nebo jedlé kaštany, dále skořici, hřebíček, muškátový oříšek a zázvor. Nakonec do jablkového pyré vmíchej uvařené zrní, podávej omaštěné panenským olejem. 

Bylinková másla

(Beurre ravigote)
V. Vrabec, „Veká kuchařka"

      Máslo vymíchané do pěny a ochucené různými přísadami, kořením a bylinkami patří mezi máslové míšeniny neboli krémy. Zpestřují chuť, zvyšují chutnost a vůni připravených jídel, některé použijeme ke zjemňování omáček a přípravě minutek.

      Hotové máslové míšeniny uchovávej v chladničce zabalené do pergamenového papíru nebo potravinářské folie či alobalu, ve tvaru válečku. Doporučuji ti je skladovat nejdéle 24 hodin, aby nedošlo ke ztrátě chuti. Ze ztuhlého válečku pak krájej vroubkovaným nožem kolečka, která klaď přímo na hotový teplý pokrm. Máslo se pozvolna rozpouští a dodává pokrmu lahodnou příchuť.

Suroviny pro 200 g produktu:
a)    1 lžička pažitky, 1 lžička petrželky, 1 krájená šalotka nebo cibule, špetka pepře, sůl, šťáva z 1 citrónu
b)     1 lžíce bylinek (kerblík, petrželka, šťovík), lžička nastrouhané cibule a 1 lžička citrónové šťávy
c)   1 lžička pažitky, 1 lžička petrželky, 1 lžička estragonových lístků, sůl, pepř, ¹/2 nastrouhané cibule
d)   2 lžíce bylinek (kerblík, estragon, šťáva z ¹/2  citrónu, sůl, pepř, špetka koření karí
e)   2 lžíce bylinek (petrželka, pažitka), 2 žloutky natvrdo uvařené, pepř, sůl, ¹/2 cibule, šťáva z 1 citrónu
f)    1 lžíce čerstvé nasekané routy, pepř a sůl
g)   1 lžíce nasekaného kopru, sůl a pepř
h)   2 lžíce bylinek (máta, estragon, yzop, šalvěj, saturejka), 1 lžička sójové omáčky, 1 lžička citrónové šťávy, pepř a sůl
i)    2 lžíce bylinek (stejně pažitky, petrželky, kerblíku, estragonových lístků), ¹/2 lžičky nastrouhané cibule

Postup přípravy:
      Bylinky jemně nakrájej, popřípadě utři v kameninové nebo porcelánové misce. V jiné misce utři máslo do pěny a přidej bylinky i cibuli a vše dobře promíchej. Používej na různé minutky (b, h, i), masa včetně kůzlečího a jehněčího (d) a na ryby pečené na roštu (i). Dále jako pomazánky (b, e, f, g), na obložené chlebíčky (b, f, h), ozdoby studených mís (b), k vejcím natvrdo vařeným (g).