Starý zákon

     Hallelujah je poměrně těžká, depresivní skladba řešící obvyklá Cohenova témata, filosofii (víru, mystiku) a světské požitky (sex). Píseň je vyjádřením hlubokého smutku a utrpení člověka po definitivní ztrátě milovaného partnera, který byl příčinou ztráty (oslabení) jeho víry v Boha. Autor se snaží znovu najít útěchu a oporu v Bohu, ke kterému se s nadějí, avšak nepříliš úspěšně obrací.

     K vyjádření situace a popisovaných pocitů používá Cohen alegorií s různými, více nebo méně známými, příběhy. Autor, vyrůstající v prostředí ortodoxní židovské rodiny, zákonitě vyšel z příběhů biblických (Bible, Starý zákon). To v našem současném prostředí způsobuje menší srozumitelnost textu při pokusech o jeho výklad nebo dokonce překlad.

      Než se pustím do výkladu vlastního, upozorňuji, že veškeré své znalosti biblických příběhů opírám pouze o vzpomínkové útržky z knihy Roarka Bradforda, Černošský Pán Bůh a páni Izraelité a Starý zákon a proroci – což je ode mne, samozřejmě, drzost.

Zaznamenané příběhy:
1)   V úvodní sloce písně je použit motiv z příběhu o Davidovi, židovském králi, druhdy pasáčku koz a ovcí, dovedně zacházejícím s prakem, kterým rozhodl válku židů proti Filištínským skolením obra Goliáše.

A to buď:
     Král Saul je rozhodnut Davida zabít (ví, že David ho má později nahradit na pozici židovského krále), ale David zahraje Saulovi na harfičku svou zázračnou, mocnou a tajemnou hudbu, a tak si zachrání život. - no, cítím, že tohle asi ne!

nebo jiné vysvětlení:
     David, už jako židovský král, hraje často, a to velmi obratně, na harfu své vlastní skladby (žalmy) ku potěše svého Boha (Pána, Hospodina), čímž ho dovedně a úspěšně korumpuje (naklání si ho na svou stranu). Bůh ho má velmi rád.

     Čert ví, co měl zrovna Cohen při psaní na mysli, já se přikláním spíše k druhé možnosti, (Pán = Bůh), ať tak či tak, je to v podstatě jedno, jde tu totiž výhradně o Davidovu hudební zručnost. Jisté je, že v písni ani znalost tajných Davidivých hudebních postupů nepřinese spásné řešení těžké situace.

První nástřel překladu úvodní sloky by mohl být například následující:
I've heard there was a secret chord              Doslechl jsem o jakémsi zvláštním akordu,
That David played, and it pleased the Lord    který hrál David ku Tvé potěše (Pána),
But you don't really care for music, do you?   ty se ale o hudbu příliš nestaráš, viď?
It goes like this The fourth, the fifth              Postup byl asi takovýto: kvarta, kvinta,
The minor fall, the major lift                         mollový pokles, pak durový vzestup,
The baffled king composing Hallelujah           zmatený (zmateně) král skládá své Hallelujah

     Jistě sami vidíte, že se to příliš nerýmuje, nehledě na fakt, že by to v tomhle stavu mohl zpívat jen blbec, ale zase to trochu přibližuje problematiku písně. V nerýmované skutečnosti jde přibližně o toto:
"Můj Bože, vysvětli mi jednu věc, proč jsi vždycky tak ochotně naslouchal Davidovi, když ti hrál svoje žalmy (Haleluja), a teď, když to zkouším já, tak se tváříš, jako by tě hudba vůbec nikdy nezajímala. V samotné hudbě to asi nebude, vždyť už dlouho zmateně zkouším hrát všechny možné postupy, a ty pořád nic."
pozn.:
ovšem v textu Václava Procházky, bys našel jiný výklad (Cohen Leonard: Hudba neznámého. Vybrané básně a písně. Praha: BB/art, 2003, s. 321).

     Mně osobně se zdá na Cohenově textu úvodní sloky nejsympatičtější jeden detail, skutečnost, že pro ilustraci svého "zmateného skládání" hudby použil přímo hudební podklad písně Hallelujah (dále uvádím příklad pro toniku C dur):
Tonika - v textu písně není zmíněna [C dur], Subdominanta - kvarta (Fourth) [F dur], Dominanta - kvinta (Fifth) [G dur], přechod do moll (Minor fall) [A moll], návrat k durové Subdominantě (Major lift) [F dur], další postup už není součástí  popisu [G, E(7), Ami]

2)   Ve druhé sloce, kde je zmínka o koupající se ženě:
„You saw her bathing on the roof …“
jde zjevně o interpretaci příběhu krále Davida, kdy svedl (byl sveden?) vdanou ženu Batšebu (Bétsabé) poté, co ji spatřil nahou, při koupeli, ze střechy svého paláce. Manžel Batšeby, generál Davidových vojsk, dlel toho času ve válce. Poté co jmenovaná s Davidem otěhotněla, nechal David jejího manžela zabít, aby svůj vztah legalizoval. Ó, jak přímočará byla tehdy řešení. Bůh se na Davida sice trochu zlobil, ale po jeho pokání mu zase rád odpustil.

     Bible při vyprávění uvedeného příběhu dále hovoří o Davidových těžkých hříších, ale také o jeho pokání a Božím odpuštění. V písni „Hallelujah“ však po zmínce o vzplanutí k Batšebě místo toho následuje nečekaná, leč typicky cohenovská přesmyčka v podobě těchto veršů:
"She tied you to a kitchen chair, She broke your throne, and she cut your hair, ..."
"Připoutala tě ke kuchyňské židli, svrhla tě z trůnu a ostříhala ti vlasy, ..."

     Zde se najednou ocitáme v jiném biblickém příběhu – ve vyprávění o Samsonovi, kterému jeho žena, Pelištejka (Filištínka) Delíla (Dalila), ostříhala jeho vlasy Božího zasvěcence, kterých se do té doby "nedotkla břitva", a tak jej připravila o veškerou jeho duchovní a fyzickou sílu. V této sloce autor naznačuje tu sílu a údernost ztraceného vztahu, a tedy i hloubku svého zármutku ze ztráty pramenící.

V nerýmované skutečnosti jde přibližně o toto:
"Bože, vím, že jsem tě nikdy nepřesvědčil o pevnosti své víry, zejména proto, že jsem selhal hned při tvé první zkoušce, při které jsi mne seznámil s tou ďábelsky nádhernou ženou, kterou jsem spatřil za měsíčního svitu, jak se koupe na střeše svého paláce. Já, omráčen a spoután její krásou jsem jí bezpodmínečně podlehl, zapomněl na vše, včetně Tebe, přestože jsem na jejích rtech zřetelně cítil její (ďáblovo) vítězné Aleluja"
pozn.:
přestože ve spisku "Leonard Cohen, Hudba neznámého", s. 321., najdeš jiné vysvětlení

     Cohenova píseň pak pokračuje vyjádřením víry, že ať už je Hallelujah hříšného člověka svaté nebo zlomené, z každého jeho slova vyzařuje světlo:
(třetí sloka původní verze)
„There’s a blaze of light in every word
It doesn’t matter which you heard
The holy, or the broken Hallelujah!“

     v závěru písně pak autor vyslovuje přesvědčení, že i kdyby se člověku život vůbec nevydařil, kdyby stále jen kupil chybu na chybu (hřích), přesto nakonec bude smět předstoupit před svého Pána se slovy Halllelujah na rtech
(závěrečná sloka)
„And even though It all went wrong
I’ll stand before the Lord of Song
With nothing on my tongue but Hallelujah!“

     Pokud jsem ještě přehlédl jiné alegorie, omlouvám se, na víc nestačím, i tak jich tam je až dost. Tolik můj příspěvek k výkladu a použitým biblickým motivům v písni, současně s omluvou všem znalcům a vykladačům lepším než já.

     Na rozdíl od jiných vykladačů Cohenovy poezie se nedomnívám, že píseň Hallelujah je rozhovorem mazi autorem a Davidem, nýbrž přímo mezi autorem a Bohem. Je to žalm, kterým Cohen prosí Boha o odpuštění a na svou omluvu uvádí důvody, proč došlo ke ztrátě (oslabení) jeho víry, jsou to okolnosti plynoucí z běžné lidské slabosti, které nás všechny svádějí na cestu pokušení. V závěru autor pevně věří, že upřímná zpověď ještě vždy může situaci zachránit.

závěrečná technická poznámka:
     nástroj na který David hrál samozřejmě nebyla harfa, ale "harfička". Tento nástroj jsem na vlastní oči poprvé v životě spatřil a uslyšel hru na ni při koncertu Leonarda Cohena v srpnu 2009 v Praze (O2 aréna). Cohenovy vokalistky Hattie a Charley Webbovy předvedli skladbu "If It Be Your Will" za vlastního doprovodu na kytaru a právě zmíněnou harfičku, byly úchvatně krásné a neobyčejně zpěvné a udržely dokonalou rovnováhu s umírněným vystoupením Mistra. Jestliže tehdy stály na podiu zleva (z mého pohledu diváka sedícího proti podiu) v pořadí v jakém je Mistr představoval, pak na tu harfičku hrála Charley.