Whisky, whiskey - voda života

     Whisky je alkoholický nápoj, destilát, připravený z obilovin, zrající v dřevěných sudech (většinou dubových). Obilovinou bývá ječmen, pšenice nebo žito, v Americe se ale whisky připravuje převážně z kukuřice. Podle znalců nechutnají žádné dvě značky whisky stejně. A to nemluvím o tom, že většina lidí si ani neumí představit, že existuje i jiná whisky než ta známá skotská, irská a bourbon, že whisky se vyrábí snad v káždé zemi světa a že i ty skotské, irské a bourbony se od sebe vzájemně dost liší a to nejen mezi jednotlivými zeměmi, ale je i mnoho rozdílů jen mezi produkty jediné země.

     Na světě existuje několik základních druhů whisky. Zatímco ve Skotsku, Walesu a Kanadě se používá označení whisky, v Irsku a Spojených státech je to whiskey.

Malý slovníček pojmů: 

  • Skotská whisky, nejčastěji dvakrát destilovaná připravená z ječmene, který byl vysušen nad rašelinou.
    •  malt (sladová whisky)
      vyrobená pouze z ječného sladu
    • single malt (jednosladová whisky)
      vyrobená pouze ze sladového ječmeně v jedné palírně, není dále míchána z různými jinými druhy whisky či značkami
    • grain (obilná whisky)
      vyrobená ze směsi ječmene a dalšího obilí, používá se hlavně k výrobě whisky pro míchání do směsí
    • vatted malt whisky
      vyrobená mícháním pouze jednosladových whisky
    • blended Scotch (míchaná whisky)
      nejrozšířenější verze skotské whisky vyrobená mícháním sladových a obilných whisek
       
  • Irská whiskey, třikrát destilovaná a po tři roky skladovaná v dubových sudech. 
    • pure pot still (sladová whisky)
      vyrobená z ječného sladu a nesladového ječmene (výhradně Irská specialita!)
    • Irish whiskey
      kombinace irské sladové, obilné a pure pot still whiskey
  • Americká whiskey je nejčastěji destilovaná z kukuřice.
    • Bourbon
      je americká whisky pocházející ze státu Kentucky, obsahující nejméně 51% kukuřice (např. Jim Beam).
    • Whisky z jiných amerických států
      se většinou neoznačuje jako bourbon, nejznámější je Tennessee whiskey (např. Jack Daniel’s).
       
  • Kanadská whisky, většinou jemnější a z více druhů zrn, převážně však obsahuje žito.

Stáří (zralost)
     U whisky je dalším rozlišovacím znakem stáří, přesněji řečeno doba zrání ve dřevěných sudech (v lahvích totiž již whisky nezraje). Skotské whisky mají ze zákona danou minimální dobu zrání 3 roky. Samozřejmě existují whisky staré (zrající v sudech) celé desítky let.

Sladová, obilná, míchaná
     Další důležitou vlastností whisky je skutečnost, jestli se jedná o jednodruhovou (single malt) nebo směsnou whisky (blend). Jednodruhové whisky jsou oceňovány znalci pro svou originální chuť, závislou na konkrétní palírně i roku výroby. Směsné jsou oblíbeny spotřebiteli, protože díky kontrolovanému namíchání mají vždy zaručenu stabilní kvalitu a chuť. Není pravda, že míchané whisky jsou podřadnější. Některé z nejdůležitějších whisky na světě jsou směsi.

Historie
     Skotové s oblibou říkají: "Irové možná whisky vynalezli, ale teprve my jsme ji dovedli k dokonalosti". Podle Irů totiž pochází umění výroby tohoto nápoje, destilovaného z obilnin a podle zákona zrajícího nejméně tři roky v dřevěných sudech, právě z jejich ostrova. Odtud se pak prý dostalo dál do Skotska.

     Legenda praví, že když v 5. století přišel do Irska svatý Patrik, vyhnal odtud ďábla a naučil Iry destilovat životadárný nápoj z ječmene. V Irsku koluje i celá řada dalších příběhů, které mají potvrzovat skutečný původ whisky. Žádný důkaz, jenž by dokládal jejich pravdivost, nicméně neexistuje.

     Skotové tomuto destilátu říkají whisky, zatímco Irové whiskey. V Irsku se k sušení nepoužívá rašelina a irská whiskey se na rozdíl od skotské destiluje třikrát. Laici tvrdí, že je jemnější, odborníci oponují, že Skotové vyrábějí dokonalou whisky i po dvojí destilaci.

     Psaná historie tohoto nápoje sahá až do roku 1494 kdy whisky vstoupila do dějin, Přesněji řečeno do historických análů. První písemnou zmínku o výrobě whisky najdeme v královských pokladních svitcích, tzv. Exchequer Rolls z roku 1494. Praví se tam: "Osm bollů sladu fráteru Johnu Corovi na výrobu akvavitu."

     Přípis skotského krále Jakuba IV., adresovaný s největší pravděpodobností představeným kláštera Saint Andrew´s (muselo to být pozoruhodné místo - vedle whisky se zde prý zrodil i golf), přikazoval, aby bratr Cor připravil ze zaslané suroviny akvavit. Nebyla to bezvýznamná zakázka - boll je staroskotská jednotka váhy, zakázka tedy byla na cca 150 kg. Akvavit přitom označoval "vodu života", z latinského aqua vitae, kterým se ve středověku označovaly pálenky s léčivými účinky, i když asi úplně první zmínky pocházejí již ze 12. století (spíše se ale jedná o destiláty vyráběné z obilí, jejichž zástupcem je i whisky).

     Předchůdcem dnešního slova whisky je nejpravděpodobněji slovo Uisge Beatha. Toto slovní spojení znamená v gaelštině - voda života. Během staletí zůstalo z původního názvu uisge, jež se postupně změnilo na usky a pak už to byl jenom krůček k nynějšímu anglickému whisky. Ve slavném slovníku Dr. Johnsona se slovo whisky objevilo poprvé v roce 1755.

 Skotská whisky
     Nejznámější whisky vždy pocházely a pochází ze Skotska, což vedlo k rozšíření sousloví "skotská whisky" (skotch) i na whisky z jiných zemí. Žádná whisky vyrobená mimo Skotsko ovšem používat přívlastek skotská nesmí. Základní typy tohoto nápoje gentlemanů jsou pak tyto:

Sladová whisky (malt)
     se vyrábí z ječmene, který se několik dnů máčí v pramenité vodě, která má svůj vliv na charakteristiku destilátu (tóny rašeliny, tóny vřesu). Zvlhlý ječmen se nechává tradičním způsobem naklíčit na tzv. malting floor (sladová podlaha), i když dnes už mnoho výrobců používá mechanizované linky na sladování. Během klíčení se škrob v zrnu mění na cukr, a vzniká tak syrový materiál na kvašení. Po vyklíčení se obilí vysuší (nejlépe v kouři z rašeliny), což také ovlivňuje chuť nápoje. Pak se zrno zbaví nečistot a pomele. Vzniklý sladový šrot se vloží do rmutovací kádě a přelije horkou vodou, přelévání se několikrát opakuje. Získá se tak sladký extrakt zvaný sladina. Přecezená sladina se přečerpá do nádrže, kde se do ní přidají pivovarské kvasinky a kvasný proces může začít. Kvašení je ukončeno, když je v kvasu něco mezi 5 - 9 % alkoholu. Vykvašená tekutina, nazývaná také wash, je základem pro destilaci malt whisky.

      Proces destilace, se děje v obrovské měděné nádobě, ve které se wash ohřívá a mění na destilát. Whisky se potom plní do sudů. Dubové sudy na dozrávání jsou většinou použity po dozrálém sherry, což do whisky přináší sladkost a destilát získá svou charakteristickou barvu (do té doby je čirý). V sudech se destilát po nějakou dobu, nejméně však tři roky, nechá zrát. Za dobu zrání se předestiluje ještě alespoň jednou (v Irsku někdy dvakrát).

     Takzvaná single malt je sladová whisky z jedné palírny, single cask potom sladová whisky z jednoho sudu.

Obilná whisky (grain)
     se vyrábí hlavně z pšenice, žita nebo kukuřice, jež se rozemele a smíchá s trochou ječmenného sladu. Směs poté musí vykvasit a následně se destiluje. Obilná whisky je často považována za něco neplnohodnotného, ačkoliv u některých výrobců dosahuje velmi dobré kvality. Tak jako whisky sladová zraje i obilná whisky ze zákona minimálně tři roky v sudech, než se plní do lahví.

Míchaná whisky (blended)
     je směsí obilné a sladové whisky. Míchání a poměry jednotlivých druhů jsou vždy velkým tajemstvím každého výrobce. Míchaná whisky se nevyrábí příliš dlouho. S mícháním se začalo někdy v druhé polovině 19. století, do té doby byla všechna whisky sladová.

     Míchaní whisky, označovaná na trhu jako blended, je směs jednosladových a obilných whisky. Whisky míchaná pouze z jednosladových whisky (bez přidání obilných whisky) se označují jako "vatted malt", někdy bývá na etiketách označení pure malt. Těchto whisky se nevyrábí mnoho a bývá v obchodech hůře dostupná.

     Míchaná whisky, bývá namíchána z několika desítek různých whisky a to jak sladových, tak i obilných. Čím kvalitnější míchaná whisky, tím obsahuje větší podíl sladové whisky. Bežné značky obsahují cca 30-40 složek, jsou ovšem i takové, které jich nají 120 (např. J & B Ultima). Nejlevnější druhy obsahují jen cca 10% malt whisky, de Luxe minimálně 35%, kvalitnější de Luxe až 50%, výběrové minimálně 50% a Super de Luxe 75%. Většinou ale není možné se dozvědět přesný podíl sladové whisky ve směsi (jednu z výjímek tvoří whisky Teacher´s, kde je na zadní etiketě uvedena informace o 45 % podílu sladové whisky v této míchané whisky). Levné míchané whisky obsahují ze sedmdesáti pěti či více procent pouze tříletou obilnou. Lze se setkat ovšem i s whisky u kterých převládá dojem, že spíše než sladovou whisky potkaly úplně jiné příměsy (někdy bývají označované jako řezané), např. whisky Peter Scott (PS).

     Prvenství v míchání whisky bývá připisováno Andrew Usherovi z firmy Smith´s Glenlivet. Ten začal v roce 1853 prodávat whisky namíchanou z 8 druhů malt whisky pod názvem Usher´s Old Vatted Glenlivet. Setkal jsem se s názorem, že vatted malt whisky je namíchána ze single malt, které jsou tak špatné, že by se samostatné neprodaly. Tento názor je ale scestný.

     Sladové whisky obvykle nesou název podle palírny, z níž pocházejí, kdežto jména whisky míchané jsou většinou vymyšlena lidmi, kteří ji míchali.

Irská wiskey
     je asi nejvíce známá jako - Irish pot-still whiskey - irská whiskey z kotlíkového destilačního přístroje. Rozdíl mezi irskou a skotskou whisky tkví jak ve způsobu výroby, tak v základním materiálu použitým při výrobě. Sladový i nesladový ječmen, pšenice, oves a žito, někdy též melasa z cukrové třtiny, to vše se odráží v chuti irské whisky.

     Společnost Irish Distillers šířila dlouhá léta mýtus o tom, že pravá irská whiskey musí být: vyrobena v Irsku, třikrát destilovaná, bezestopy rašelinové příchuti. Proti prvnímu nelze nic namítat, ale zbylé dva jsou nesmysl. Dvojí destilaci opustila řada palíren až v osmdesátých letech devatenáctého století. Když někteří irští výrobci nahrazovali při sušení ječmene uhlí rašelinou, mívala irská whiskey stejně rašelinový charakter jako skotská. Whiskey, u které bylo při sušení ječmene použitou uhlí místo rašeliny, se vyznačovala lehčím charakterem. Věhlas si získala právě tato lehčí whiskey. Právě díky použití nesladového ječmene, získala svůj lehčí a ovocnější charakter, který ji tolik proslavil.

     Velká změna se objevila v roce 1989 a to s příchodem společnosti Cooley Distillery. Ta se silně rašelinovitou, čistou sladovou whiskey Connemara znovu uvedla na irský trh whiskey, která byla už dávno věcí minulou. U této whisky je však velmi sporné její označení Irish pot-still whiskey. Tomuto označení nejvíce odpovídají: Green Spot a Redbreast. Obě jsou vyrobeny ze směsi sladového a nesladového ječmene a žádná neobsahuje ani špetku obilné whiskey. Míchanou whiskey se značným podílem Irish pot-still je např. Power´s.

     Irská whiskey se vyrábí ze sladového ječmene (40-ti až 50-ti procentní podíl) a nesladového ječmene či z jiného obilí - pšenice, žito, kukuřice. Dříve se používal i oves, ale od roku 1975 se od jeho používání upustilo. Sladový ječmen se při sušení nedostává do kontaktu se zdrojem tepla (nesuší se jako ve Skotsku kouřem) a proto chybí whiskey chuť nakouřenosti. Většinou bývá destilována 3x, ale v palírně Cooley používají dvojí destilaci a sušení nad rašelinovým kouřem. Minimální doba zrání whiskey je 3 roky, často ale zraje podstatně déle. Uložena ke zrání je v sudech po sherry, boorbonu, rumu nebo též v sudech z amerického bílého dubu. Zde nabývá každá whiskey individuální tón barvy, chuti a vůně. Po určené době zrání se whiskey smíchává z různých sudů. To odpovídá skotskému "vatting". Irská whiskey má střední sladovou chuť tak jako skotská a kanadská, pokud není slad sušený nad ohněm a kouřem z rašeliny.

     Aby se whiskey mohla označovat Irish pot-still whiskey musí být vyrobena standartním způsobem (sladový a nesladový ječmen) a nemíchána s obilnou whiskey. V posledních letech přichází na trh též Blended Irish Whiskey, která je řezána destilátem z jiného obilí.

Výroba whisky v ostatních zemích
     Každá whisky se vyrábí jiným způsobem, skotská single malt se vyrábí ze sladového ječmene, irská ze směsi sladového a nesladového ječmene a americký bourbon a kanadská whisky převážně z kukuřice, někdy nesladového žita. Proto se jednotlivé whisky (whiskey a bourbony) velmi těžko srovnávají mezi sebou.

     Z hlediska výroby se podívej do USA, Kanady, ale i do - z hlediska výroby whisky nezajímavé - České republiky.

Americká whisky, whiskey, bourbon
     Do Ameriky proudili lidé z Anglie a Irska, utíkajcí před chudobou, hladem a náboženskou perzekucí. Přinesli sebou umění destilace whisky.
Před tím se v Americe pily pálenky vyráběné z místního ovoce (jablka, broskve, švestky či třešně), lihoviny vyrábění z brambor a tuřínu, či rum, jež se vyráběl zpracováním melasy, přivážené loděmi dopravující cukrovou třtinu ze západní Indie.

     První americké palírny byly velmi primitivní. Většina budov byla ze dřeva, zprvu převládaly kotlíkové destilační přístroje, ale postupně je je nahradily přístroje kontinuální. Při fermetaci se často upřednostňovaly menší otevřené sudy před objemnými káděmi. Například v palírně Daviess County v Owensboro putovala do destilačních přístrojů zápara ze 720 sudů. Destilatéři postupně opustili metodu "sladké zápary" (tradiční způsob kvašení ve Skotsku a Irsku - při každé fermetaci se používá čerstvá obilovina) a začali používat "kyselou záparu". Při této metodě se použije část předchozího zákvasu, už zbaveného veškerého cukru a tudíž "kyselého". Přišlo se na to, že kyseliny v kyselé zápaře dokázaly udržet pod kontrolou jisté přirozeně se množící bakterie, což bylo v horkém a vlhkém podnebí, v němž palírny pracovaly.

     Prvním krokem při výrobě bourbonu je mletí. Podle použitých obilovin je potom bourbon také označován (pšeničný či žitný bourbon). Poměr mezi použitými druhy obilí se nazývá - mashbill. Většina palíren svoji výrobu, včetně tohoto poměru tají, ale např. Maker´s Mark má 70% kukuřice, 16% pšenice a 14% sladového ječmene. Směs zrnin se mele na hrubou obilnou drť, která se v určitých intervalech mísí s horkou vodou či párou. Při následujícím vaření se směs vylučuje škrob, který se dalším vařením mění na maltózu.

     Při fermetaci (kvašení) se používá proces nazývaný Sour Mash, v každé várce se použije část zákvasu z várky minulé (cca 20 až 30%), aby byla zaručena neměnná kvalita. Každá palírna používá jiné množství, např. Wild Turkey a Maker´s Mark 33%, Jim Beam 40%. Pro zdárný průběh fermetace se přidává sladový ječmen (cca 5 až 20%). Je možné se setkat i se sladováním žita např. v palírně Anchor v Kalifornii či Seagram v Indianě. Při fermentaci speciální druh kvasinek přidaných do směsi přeměňuje cukr na alkohol. Obecně se tvrdí, že kvasinky ovlivňují aroma i chuť bourbonu stejně jako proces zrání. V některých palírnách k nim přidávají pro urychlení fermentace ještě chmel. Fermentace probíhá v obrovských vanách (až 200000 litrů), které byly dříve vyráběny z cypřišového dřeva a mnohde jsou ještě zachovány.

     Po 3 až 4 dnech se vzniklý rmut přečerpává do jiného kotle, kde bude probíhat destilace. Po fermetaci má směs okolo 8% alkoholu. Tato směs následně podstupuje destilaci. Destilační přístroje jsou mnohdy vysoké až 15 metrů. Po druhé destilaci má výsledný alkohol okolo 80%, optimální obsah alkoholu pro dosažení plného aroma je však 62 až 67%. Výsledek první destilace bývá nazýván Low wines, výsledek druhé potom High wines (říká se jí také "baby whisky" či "white dog"). U Tennessee whiskey se jětě destilát filtruje přes až 3 metrovou vrstvu dřevěného uhlí, která je proložena vlněnými houněmi - tzv. Lincoln County Process. Tento způsob vynalezl v roce 1825 Alfred Eaton a toto odlišění od bourbonu bylo stvrzeno zákonem v roce 1941.

     Následně se vydestilovaná whisky nechává zrát. Při zrání jsou sudy vystaveny působení velmi rozdílných teplot. Stálé změny teplot vedou k roztahování a stahování tekutiny v sudu, která prostupuje karamelizovanou vrstvou opáleného dřeva a tím dochází ke zjemňování její chuti. Při tomto vzlínání se bourbon odpařuje (za 10 let cca třetina), stejně jako ve Skotsku se této odpařené whisky říká andělská daň. Sudy pro zrání mohou být použity pouze jedenkrát (vznikají tak zásoby sudů pro Skotskou whisky) a jsou uspořádány tak, aby k nim byl umožněn volný pohyb vzduchu. Vzhledem k tomu, že výkyvy teplot ovliňují více sudy ve vyšších patrech, někteří výrobci sudy rotují, někteří používají klimatizaci. Většina výrobců proto mísí bourbon z různých poloh tak, aby dosáhli jednotný a charakteristický výsledný produkt. Pokud zraje bourbon méně než 4 roky, musí být doba zrání uvedena na etiketě.

     Zrání probíhá v sudech (v Americe se používá označení Barrel), které jsou z bílého amerického dubu s obsahem cca 200 litrů, Hustota dřevní hmoty musí zaručit, že za 4 roky zrání se odpaří maximálně 45 litrů zrajícího produktu. Sudy jsou uvnitř vypáleny plamenem, který způsobí zuhelnatění povrchové vrstvy dřeva, při kterém se škrob mění na cukr a ten karamelizuje, odtud pochází nasládlá chuť, vanilinové aroma a především barva bourbonu. Samotný bourbon je po destilaci bezbarvý. Hloubka vypalování se různých palírnách liší (existují 4 stupně vypálení).

Při lahvování se používají některá označení bourbonů:

  • Small Batch Bourbon
    bourbon míchaný ze sudů ve středních polohách, které mají optimální podmínky pro zrání.
  • Vintage Bourbon
    bourbon destilovaný v určité sezoně, která byla prohlášena šéfem palírny za vynikající. Na každé láhvy se uvádí datum destilace a datum plnění.
  • Single Barrel
    produkt je stáčen z jednoho sudu. Bývá ručně plněn a signován (číslo a poloha sudu, datum destilace a plnění). Většinou se jedná o sudy ze středních poloh.
  • Bottled in Bond (BIB)
    produkt jednoho lihovaru a jedné sezony. Má 50% alkoholu a musí zrát nejméně 4 roky. Uzávěr bývá zapečetěn.
  • Barrel Proof
    nejvyšší kategorie whiskey, je z jediného sudu, obsah se neředí, má tedy vyšší procento alkoholu.

     Americké whiskey se dělí na straight (jednodruhové) a blended (míchané). Podle způsobu výroby na bourbon, tennessee whiskey, rye whiskey (žitná), corn whiskey (kukuřičná), blended whiskey (míchaná) a light whiskey (od roku 1968).
Všeobecně platí, že Straight American Whiskey (jednodruhová) je obilný destilát, kde je nejméně 51% obilí jednoho druhu a směsi jakéhokoliv obilí. Nesmí být přidán neutrální líh.

Charakteristika jednotlivých druhů whisky
• Kentucky Straight Bourbon Whiskey
     Podle zákona z roku 1964 musí být vyroben na území USA, obsahovat kukuřici v rozmezí 51% až 80%, musí zrát v nových vypalovaných sudech z amerického bílého dubu alespoň 2 roky, na konci procesu nesmí mít více jak 80% alkoholu a nesmí obsahovat žádné další příměsi. Míchat lze jen výrobky jedné palírny.

     Vedle kukuřice obsahuje každý bourbon sladový ječmen 10% až 20% a podle dalšího přidaného obilí se dělí na žitné a pšeničné bourbony. U bourbonů se většinou neuvádí doba zrání, protože velmi záleží na přírodních podmínkách. Ve většině případů zraje v obrovských skladech na kopcích či na otevřeném prostranství, aby byl vystaven působení rozdílných teplot od -25 do +45 stupňů Celsia. Rozhodnutí, zda je bourbon dostatečně zralý se ponechává na šéfovi palírny (master distiller). Většina bourbonů zraje 4 až 8 let, jen některé déle. Bourbon byl vyhlášen za typický produkt země. První whiskey bourbonového typu byla vyrobena v okrese Bourbon County a jméno zůstalo zachováno, přestože dnes tam žádná palírna už není. Známými výrobci Kentucky Straight Bourbon Whiskey je palírny Buffalo Trace, Labrot & Graham, Wild Turkey, Four Roses, Jim Beam, Maker´s Mark, Heaven Hill, Willett, Barton, Early Times, Bernheim, Stitzel Weller.

• Rye Straight Whiskey
     Žitná whiskey, pálená minimálně z 51% žita, další použité obilí s mění podle receptur palíren. Zajímavostí je whiskey Old Potrero z palírny Anchor, která je pálená ze 100% žita. Objevuje se v produktové řadě některých palíren, např. Buffalo Trace, Jim Beam, Wild Turkey.

• Straight Corn Whiskey
     Kukuřičná whiskey, musí být pálena minimálně z 80% kukuřice a musí zrát nejméně 2 roky v jakýchkoliv sudech.

• Tennessee Whiskey
     Zde není určena dominantní obilovina, nicméně zatím je to kukuřice. Od bourbonu se liší závěrem výrobního postupu, který se nazývá Lincoln County Process. Je to metoda zjemňování výrobku, kdy se produkt filtruje přes 3 metry vysoký sloupec dřevěného uhlí z cukrového javoru, čímž do výroby vstupuje další činitel. Každé kapce trvá 4 až 10 dní než celým sloupcem proteče. Nejznámějším zástupcem Tennessee whiskey je Jack Daniel´s a George Dickel.

• Light Whiskey
     Poprvé byla vypálena v roce 1968, obilí se v ní mísí libovolně a je pálena s vysokým obsahem alkoholu. Po zrání v jakýchkoliv sudech se smíchá s aromatickými substancemi a barvivy a tak velmi vzdáleně připomíná whiskey. Dnes ji v malém množství pálí jenom Barton Distillery.

• American Blended Whiskey
     Míchaná whiskey, jejímž základem je jakákolv straight whiskey (tedy i bourbon) a tvoří minimálně 20% směsi, ostatní může být čistý neutrální obilný líh, eventuelně ochucující a barvící složky.

• Blended Bourbon
     Míchaný bourbon, který musí obsahovat minimálně 51% bourbonu, zbytek může být neutrální líh.

Kanadská whisky
     Kanadská whisky se od skotské whisky liší jak surovinami, které jsou použity k výrobě, tak i způsobem výroby. Odlišné destilační metody a řada dalších věcí má vliv na výslednou chuť a podobu whisky a proto ji nelze porovnávat s jinými whisky (skotskými, irskými, atd). Jim Murray dokonce říká o výrobcích kanadské whisky, že se nacházejí v zajetí bludu, že i když je jich whisky dobrá, tak díky zjevnému nedostatku tradice nemůže být nikdy stavěna na stejnou úroveň jako skotská whisky. Kvalita některých kanadských whisky je vysoká, ale jak již bylo řečeno - jsou jiné a tak je srovnávání neodpovídající.

     Určit přesně dobu, kdy se v které zemi začala whisky vyrábět, je velmi těžké, spíše je možné odhadovat. Určitým vodítkem mohou být záznamy o udělených licencích, takto se ale dozvíme pouze o legální výrobě whisky. Vzhledem k velkému množství Skotů, kteří přišli do Kanady, není nijak udivující, že i zde se snažili vyrábět nápoj co nejvíce podobný jim známé whisky.

     Kanadská whisky byla původně vyráběna ze žita (v Kanadě se stále hovoří o žitné). Používají se také podobné suroviny jako při výrobě amerického bourbonu/whiskey - kukuřice (50% a více), oves, žito, pšenice. V Kanadě není ani zákon, který by určoval, přesná pravidla na výrobu whisky. Stanoveno je pouze, že musí být vypálena v Kanadě a mít aroma, chuť a charakter, který je obecně připisován kanadské whisky. Whisky je destilovaná způsobem patent-still - kontinuální destilací, ta proběhne dvakrát. Výroba v kotlíkových přístrojích pro komerční účely je vyjímkou. Tato whisky je následně okamžitě smíchána s whisky obilnou. Nechává se zrát minimálně tři roky. Používají se sudy po bourbonu, sherry, brandy i zcela nové sudy.

     Většina produkce je míchaná. Kanadská whisky může navíc obsahovat až 9,09% aromatických přísad, včetně jiné whisky či sherry k dochucení, např. kanadská palírna Canadian Mist k tomu používá rye whisky a bourbon z americké palírny Early Times, kanadská palírna Gimli bourbon z Four Roses. U kanadské whisky se lze setkat jak s označením whisky, tak i s označením whiskey. Kanadská whisky je dnes vyráběna převážně ze dvou složek, z nichž jedna má vyšší obsah alkoholu (většinou bývá z kukuřice) a druhá má nižsí obsah alkoholu (většinou ze žita a sladového ječmene) a tyto dvě složky se následně smíchají. Není to však podmínkou. Např. whisky Alberta má obě složky vyrobené ze žita, whisky Highwood jednu složku ze pšenice, druhou ze žita.

Zbytek světa
     Zbytek světa není z pohledu výroby whisky příliš zajímavý. Zjednodušeně bych řekl, že je to pouze o rozhodnutí některé z místních palíren, že i u nich se bude vyrábět domáci whisky. Snad v každé zemi na světě, kde se vyrábí alkohol, najdeme také alespoň jednu značku jejich vlastní whisky. V mnoha případech ale zde na WOL najdete pouze název této značky, protože najít k těmto whisky další informace je skoro nemožné.

• Japonsko
     Japonsko je vyjímkou mezi zbytkem světa. Přestože historie Japonské whisky začíná až okolo roku 1923 založením palírny Yamazaki a společnosti Suntory, jsou dnes japonské whisky známé a celkem bežně dostupné i v ostatních zemích. Japonské společnosti již také dnes vlastní několik skotských palíren. Část japonských palíren dováží sladový ječmen až ze Skotska. Místní palírny se drží tradičních způsobů výroby a v jejich portfoliu se nacházejí jak single malt whisky, tak i blended whisky. Některé jejich whisky jsou natolik dobré, že by mohli důstojně konkurovat některým kvalitním skotským whisky a to jak míchaným, tak i single malt.

• Indie
     Indie je mezi ostatními zeměmi zajímavá počtem značek whisky. Vše je zřejmě dáno tím, že kdysi byla britskou kolonií, tím zde vznikla poptávka po whisky a ta bylo alespoň částečně uspokojena výrobou místní whisky. Část se také vyrábí mícháním místní whisky se skotskou whisky.

• Česká republika
     Česká republika patří spíše k těm zemím, kde se některé palírny rozhodly vyrábět také svoji místní whisky. Žádná z českých whisky nemůže ovšem konkurovat kvalitním skotským whisky a tak se mnoho českých whisky již zase nevyrábí.

Některé vzorky
Bushmills Single Malt 16
Irská whiskey zrající ve třech různých druzích dřevěných sudů: po sherry Oloroso, v bourbonových a portských. Vůně sušeného ovoce, sladová chuť s odstíny třešně, medu a vína.
Orientační cena: 1090 Kč

Connemara single malt aged 12
Bohatá a robustní sladová irská whiskey. Ve vůni je příjemně rašelinová, s lehkým nádechem penicilinu, v chuti potom velmi jemná, s bylinkovým projevem. 
Orientační cena: 880 Kč

Glenmoran Burgundy Wood Finish
Skotská single malt zraje okolo deseti let v sudech po bourbonu a výslednou sladkou a velmi ovocnou chuť získává dvouletým zráním v sudu po burgundském víně. 
Orientační cena: 1150 Kč

Haig
Dimple 15 y blended
Víc než 300 let výroby skotské whisky rodinou Haigů je zárukou jedné z nejkvalitnějších míchaných whisky vůbec. Ve vůni je příjemně bylinná, s projevem kouře a pomerančové kůry. 
Orientační cena:: 590 Kč

Jak se vyznat ve whisky?
     Whisky se neodmyslitelně pojí ke Skotsku a Irsku, odkud pocházejí nejznámější značky. Mnozí whisky považují za krále všech destilátů. Zejména dobře vyzrálé a pečlivé míchané směsi z nejlepších ročníků a oblastí jsou opravdovou chuťovou symfonií.

     První zmínky o whisky pocházejí z poloviny 15. stolení, a ta za tu dobu urazila velký kus cesty. Pět století experimentů k dokonalosti stačí, nemyslíte? Stále se však rodí nové kombinace. Třeba Ballantine´s 21 Year Old byla představena poprvé až v roce 1993. Odhaduje se, že na směsi se tehdy podílelo více než 38 různých sladových whisky ze všech oblastí Skotska.

     Vrchní míchači (master blender) se z podstaty své profese (a stavovské cti) snaží objevovat nové chuťové variace, a ty mohou být od tradičních naprosto odlišné. Třeba typické skotské whisky (např. Laphroaig nebo Highland Park), jejichž základem je značně nakouřený rašelinný slad, mají velmi výraznou a specifickou chuť, kterou ocení až znalci.

     I mezi burbony je stále co objevovat. Třeba Booker´s, představená v roce 1989. Je to zřejmě první whisky, která se nefiltruje, a lahvuje se s takovým obsahem alkoholu, jehož dosáhla přirozeným zráním. Navíc jde o tzv. small-batch, což znamená, že se plní pouze z několika vybraných sudů, jejichž obsahy se smíchají.

     Co whisky, to originál, a s ním jiná chuť a jiný příběh. Některá chutná po zralém ovoci, jiná je kořenitější, u další bychom rozpoznali citrusové plody, medové tóny nebo vanilku. Pokud vám whisky nechutná, pravděpodobně jste zatím nenašli tu pravou.