Advent

    je název období přípravy na Vánoce. Toto označení pochází z latinského slova "adventus", což znamená příchod. Myslí se tím příchod Vykupitele Ježíše Krista.

    Každoročním prožíváním adventu a slavením adventní liturgie církev zpřítomňuje očekávání starozákonních proroků, kteří připravovali lidstvo na příchod Mesiáše. Tím, že se věřící vžívají do atmosféry této dlouhé přípravy na první příchod Vykupitele, oživují zároveň touhu po jeho druhém příchodu na konci časů, ale rovněž jeho vstupu do svého vlastního života. Dnes je však advent komerčně využíván, a proto o něm jako o době ztišení lze mluvit jen v prostředí křesťanských tradic.

    Datum první adventní neděle je pohyblivé. Je to proto, že poslední, čtvrtá, adventní neděle, připadá vždy na neděli před 25. prosincem, který je hlavním vánoční svátkem. A protože 25. prosinec je každý rok v jiném dni v týdnu, tak i 1. adventní neděle má každý rok jiné datum. Advent vždy trvá do půlnoci dne 24. 12. (Štědrý večer je vigilie - předvečer hlavního vánočního svátku). Někdy se proto stává, že poslední adventní neděle může připadnout i na Štědrý den. V takovém roce trvá advent vlastně jen tři týdny, i když má čtyři adventní neděle.

    Advent tedy začíná první nedělí po 26. listopadu. Letos (v roce 2011) tak vychází na vůbec první možný termín – na neděli 27. listopadu. Končí pak západem slunce na Štědrý den. Pro křesťany je advent začátkem liturgického či církevního roku, který, jak bylo řečeno, se vyznačuje dvojím očekáváním – slavností narození Ježíše Krista (24. prosince) a jeho zmrtvýchvstáním (velikonoce). V křesťanských zemí se udržuje zhruba od 6. století (od roku 567). Advent začíná tedy čtvrtou nedělí před Vánocemi, adventní svátky však začínají již 30. listopadem a končí 2. 2. Hromnicemi. První adventní neděle (mezi 27. listopadem a 3. prosincem) označuje počátek křesťanského roku.

    V současnosti se jednotlivé adventní neděle označují jako železná, bronzová, stříbrná a zlatá. Toto označení je čistě komerční a nemá nic společného s křesťanskou tradicí. Cílem tohoto označení je pouze povzbudit komerční pojetí Vánoc a podpořit zákazníky v nákupu vánočních dárků a potravin. O těchto nedělích mají obchodníci obvykle prodlouženou otevírací dobu.

    Pravoslavná církev dodržuje až dodnes šestitýdenní advent, který trvá od 15. listopadu do 24. prosince, a to jako postní období. U pravoslavných advent není začátkem církevního roku. Na Východě začíná církevní rok už 1. září. Pravoslavní křesťané mají dobu adventu podstatně delší, celých čtyřicet dní. Navíc mají pravoslavní i jiné odchylky. Země, v nichž působí pravoslavná církev, dnes používají již kalendář gregoriánský, ale pravoslavná církev stále uznává kalendář juliánský. A tak advent v pravoslaví začíná jindy, protože i Vánoce jsou jindy. Hlavní vánoční svátek Boží hod vánoční se totiž slaví v katolické i pravoslavné církvi 25. prosince. V juliánském kalendáři je však 25. prosinec až tehdy, kdy u nás je už 6. ledna.