Adventní svátky po Vánocích

  • svátek sv. Jan Evangelisty, 27. 12.
        V tento den se od 12. století nechávalo světit víno. Podávalo se se slovy: "Pij lásku svatého Jana," protože ten den Jan požehnal a vypil otrávené víno od svých nepřátel, ale nic se mu nestalo. Venkované pili 27. prosince víno, aby je ochránilo před hadím uštknutím. Jan Evangelista a jeho bratr apoštol Jakub se stali učedníky Krista. Jan, kterého nazývali "miláčkem Páně", pečoval po ukřižování Krista o Pannu Marii. Po její smrti odešel do Efezu, kde napsal svá evangelia. V roce 94 n.l. ho však zajali Římané a odsoudili ho k smrti v kotli s vroucím olejem. Jelikož mu olej neublížil, protože ho ochránila Boží vůle, poslali jej do vyhnanství na ostrov Pathmos. Tam Jan napsal knihu Zjevení. Po čase se vrátil do Efezu, kde v 90-ti letech zemřel.
     
  • svátek Mláďátek, 28. 12.
        Svátek Mláďátek se slaví jako vzpomínka na nevinné dětské oběti krále Heroda, který nechal v Betlémě a jeho okolí povraždit všechny chlapce mladší dvou let. Herodes tak učinil ze strachu o svou moc poté, co se dozveděl od mudrců, Tří králů, o narození budoucího krále - Ježíše Krista. Panna Maria s Josefem utekli před vražděním do Egypta. V tento den chodívala mládež ke zpovědi.
     

  • Silvestr, 31. 12.
        Poslední prosincový den je zasvěcen památce papeže Silvestra I. Dnes tolik oslavovaný svátek konce starého roku se původně nespojoval se žádnými zvyky a obyčeji. Silvestrovská noc získala na významu až když se v průběhu 16. století ve většině západokřesťanských zemích ustálil gregoriánský kalendář a nový rok připadl na 1. ledna.

  • Slavnost Panny Marie, 1. 1.
        Slavnost Panny Marie, Matky Boží též Oktáv Narození Páně je v křesťanské tradici liturgický den, který je po slavnosti Narození Páně osmým a připadá tedy na 1. leden. V občanském kalendáři je tento den první den nového roku.
     
  • svátek Tří králů (aneb na Tři krále o skok dále), 6. 1 .
        Svátek Tří králů byl původně svátek Zjevení Páně. Tři králové Kašpar, Melichar, Baltazar, mudrci z východu, vedeni betlémskou hvězdou šli přivítat s dary nového krále - Ježíška v jeslích. Při hledání novorozeného krále, navštívili krále Heroda a vyptávali se ho na cestu, čímž ho nevědomky inspirovali k vraždění nevinných dětí. Od Nového roku až do Tří králů se chodívalo na koledu. Na tři krále chodívali kněz, kostelník a ministranti s kadidlem a vykuřovali dům. Na dveře pak psali svěcenou křídou K+M+B. Někde se také psávalo C+M+B (C – Caspar), což mohlo také znamenat rčení Christus mansionem benedicat – nechť Kristus požehná tomuto příbytku. Na Ostravsku tak chodili až do konce 1. svět. Války. Později se tříkrálová koleda stala záležitostí dětí. Na tuto koledu chodívali jen chudé děti, byla spíše skrytou žebrotou. Na Tři krále si také hospodyně nechávaly v kostele posvětit vodu a s ní vykrápěly příbytek i stodoly.
  • svátek Hromnic, 2. 2.
        Hromnice ukončují vánoční období. Do kostelů lidé přinášeli svíce k vysvěcení, které pak nazývali "hromničky". Měly chránit úrodu před hromobitím a dům před neštěstím. Báby kořenářky jimi dokonce léčily. Dávaly je do rukou nebo křížem pod krk nemocnému. S rozžatými svícemi symbolizujícími očistu se obcházely i včelí úly. O Hromnicích se nemá pomlouvat, klít, tancovat, ani žertovat. Podle lidové pověry by hospodyně neměly brát do rukou jehlu, aby nepřitáhly na stavení blesk. Naopak v pohanských dobách byly Hromnice spojeny s bujnými oslavami jako předzvěstí jara.