Vánoční lidové zvyky, trhy a jarmarky

    Než zapálíte první ze čtyř svíček na tradičním adventním věnci, jejichž rozlévající se světlo vyjadřuje příchod Krista, připomněte si, že pro někoho má tento čas duchovní podtext - věřící se těší na příchod Spasitele, pro jiné nastává očekávání nejpříjemnějších svátků v roce.

Jmelí

    patří k nejtypičtějším symbolům Vánoc, protože nám v domácnostech navodí sváteční pohodu, ať již přirozeně zelené či obarvené do zlata. Tato tajemná, stálezelená rostlina zaujala už naše předky – jednak tím, že roste v nedostupné výšce, a jednak bílými, perlám podobnými plody, které dozrávají právě v prosinci. Od nepaměti lidé věřili v kouzelné účinky jmelí. To se zavěšovalo v obydlích, a stejně jako čtyřlístek či podkova prý přinášelo štěstí. Podle keltských předků zajišťovala tato rostlina plodnost. Právě z keltského období pochází zvyk, který se dodnes dodržuje – líbání pod zavěšenou větvičkou jmelí. Podle jedné z legend bylo kdysi jmelí stromem. Ze dřeva jednoho z těchto stromů byl zhotoven kříž pro Ježíše. Jmelí potom uschlo hanbou a proměnilo se v rostlinu, která každého, kdo pod ní projde, něčím hezkým odmění. Dnes je jmelí hojně používáno ve farmaceutickém průmyslu.

Betlémské světlo (novodobý zvyk)

    Ježíš je na různých místech Písma svatého nazýván Světlem. O Vánocích, kdy si připomínáme jeho narození, se stalo v posledních letech krásným zvykem, že se z Betléma rozváží světlo do celého světa. Myšlenka šířit Betlémské světlo vznikla v roce 1986 ve studiu hornorakouského ORF v Linci. V Česku se tento novodobý vánoční zvyk šíří od prosince 1989. První světlo přivezli do revolučního Československa čeští exiloví skauti z Rakouska. Plamínek zažehnutý v místě narození Ježíše Krista a nazvaný Světlo přátelství putuje ve speciálním bezpečnostním obalu letecky z Izraele do Lince, odkud se předává do 25 zemí světa a také institucím, například Evropskému parlamentu nebo OSN. Do Česka přiváží Betlémské světlo spolu s junáky a skauty Český rozhlas. Podstatou této symboliky není, abychom měli plamínek v našich domovech či kostelích, ale aby se světlo trvale usídlilo v našich srdcích.

    Betlémské světlo je oheň, zapálený v jeskyni Chrámu Narození v Izraelském městě Betlémě, od něhož je rozžíháno tisíce svíček a lampiček, které doputovávají do našich domovů. Jeho světlo symbolizuje postavu Ježíše Krista, který se zde narodil. Ježíš Kristus je pro křesťany zásadní osobností, od níž odvíjejí svůj vztah k Bohu, svůj pohled a své postoje vůči světu, vztahy vůči sobě i druhým lidem. V křesťanském světě není člověka, který by Ježíšovo jméno mnohokrát nevyslovil během celého roku, často ve chvílích, kdy se život stává těžkým břemenem.

    Možná, že i právě k vám poslové z Betléma přinesou Betlémské světlo. Nechte plamínek vašima očima vklouznout do svého srdce. Připomene vám, jak je život nádherný, jak nesmírný dar vám byl dán, aniž byste se o něj museli přičinit. Pocítíte změnu nejen na sobě, ale i na ostatních, s nimiž budete v kontaktu. V období Vánoc, kdy naše vzpomínka zalétá k Betlému a narozenému Ježíši, se takřka každý člověk vědomě snaží přeměnit v láskyplnou, všemilující bytost. Neuhašujme proto ostatní plamínky, aby jen ten náš mohl hořet, ale naopak, choďte od domu k domu a zapalujte další, aby jejich počet byl roven počtu lidí na celém světě. Aby všechny plamínky hořely po celý rok a nejen v období Vánoc. Nepotkáte-li žádného posla z Betléma, zapalte si svoji vlastní svíčku či lampičku a nechte se inspirovat světlem a symbolikou, jež z ní vychází.

Vánoční trhy

    Vánoční trhy v době adventu se tradičně stávají místem setkávání a uvolnění v nabitém předvánočním shonu. Mnoho náměstí po České republice se rozzáří vánočními stromy, které obklopí zpívající koledníci a ukázky Betlémů. Po celé Praze je každoročně možné navštívit trhy z nichž největší se nacházejí na Staroměstském náměstí, ve spodní část Václavského náměstí, nebo na náměstí Míru.

Lidová kultura a tradice

    Zvláštností v adventním čase jsou trhy a jarmarky ve skanzenech, které se specializují na lidovou kulturu a již zaniklé tradice. Pro nejmenší jsou připraveny ukázky vánočních tradic, zdobení vánočního pečiva, vyrábění ozdob či vánočních přání. Návštěvníci se mohou těšit na lidové zvyky, pečení a zdobení perníčků, pečení vánočních oplatek, předení, tkaní a spoustu jiných aktivit. Výstavy jsou doplněny mnoha starými lidovými Betlémy z nejrůznějších materiálů, ukázkami vánočních dekorací, návody na výrobu vánočních ozdob a drobných dárků.

Koledování

    Starodávný obyčej představuje v Čechách vánoční koledování, jehož historie sahá až do předhusitských dob. Koledy byly a jsou jedním z nejrozšířenějších vánočních zvyků a dříve se jim připisovala magická moc. Měly přinášet štěstí a blahobyt do každého stavení. Zpěv pražských koledníků míval velmi dobrou úroveň, k čemuž hlavně přispělo zavedení Ars musica jako jednoho z povinných oborů na vysokém učení pražském. První koledníci se v ulicích objevovali již o svátku sv. Mikuláše, Štědrém večeru, na svátek sv. Štěpána, na Nový rok, o dni sv. Tří králů a někde i na Hromnice.