Majoránka
(l. Majorana hortensis, n. Majoran, a. Sweet Marjoram)
pochází ze severní Afriky, přední Asie a jižní Evropy, kde se také dodnes nejvíce pěstuje. Staří Římané, Egypťané a Řekové majoránku považovali víc za léčivou rostlinu než za koření. Kdysi se z ní připravoval i nápoj lásky.
U našich babiček měla majoránka v jejich kořenné zahrádce vždy významné místo. U nás se pěstuje na jižní Moravě, v Čechách na Strakonicku a dále na jižním Slovensku.
Majoránka se používá ve všech evropských a světových kuchyních, je to jedno z nejdůležitějších koření, vlastně je nepostradatelná. Nalezneme ji i v amerických a afrických jídlech, je rovněž i součástí různých bylinkových kořenných směsí v Itálii, ve Francii i ve Španělsku.
Pěstování majoránky
Majoránka je bylinka jednoletá. Na pěstování je nenáročná. Daří se jí na teplém místě chráněném před severními větry. Vyhovuje jí dobře hnojená úrodná půda.
Pěstujte ji ze semen, která sejte koncem dubna do truhlíku v pařeništi. Pro potřebu běžné rodiny, která často vaří, postačí jedno balení semen. Když rostlinky povyrostou, přesaďte je ven do trojsponu s mezerami 15 cm. Sázejte je tak po 4 rostlinkách do jednoho trsu. Dodržujte mezery, protože majoránka se rozroste do šířky. Záhon musíte pečlivě plít a okopávat. Zalévejte ji přiměřeně a případně hnojte organickými hnojivy.
Můžete ji pěstovat také v květináči za oknem a na zimu ji přenést do bytu, pak vydrží až do jara. Aby se v bytě dobře vyvíjela, musí být na velmi světlém místě.
Sklizeň majoránky
Jako koření se používá majoránka „drhnutá“, což je směs listů a květů. Nať rostlinky s nerozvinutými poupaty sbírejte asi třikrát za sezónu, přibližně od července do srpna. Stonky odřezávejte asi 5 cm nad zemí. Mnohem většího výnosu z jednoho záhonku dosáhnete, jestliže budete zvlášť stříhat každý jednotlivý stonek s poupaty nad dřevnatou částí. Krátké stonky mají šanci dorůst. Zbytek stonku se rozvětví, rostlina se rozkošatí a rozroste.
Jak uskladnit majoránku na zimu
Lístečky a malá poupátka můžete zmrazit samotná nebo s petrželkou. Majoránka je ale zvláště vhodná k sušení a v tomto stavu je aromatičtější než čerstvá. Můžete ji také naložit do oleje, octa, uchová se i v soli, ale v tomto případě její použití již není tak všestranné.
Vlastnosti majoránky
Majoránka obsahuje třísloviny, hořčiny a silici. Je to mírné sedativum a diuretikum, používá se při nervové slabosti, nachlazení, při špatném trávení, nadýmání, průjmu a střevní kolice. Urychluje trávení tím, že zvyšuje sekreci žaludeční šťávy, uklidňuje zažívaní, podporuje tvorbu žluči. Ve formě mastí se aplikuje na špatně se hojící rány.
Je výrazně aromatická. Používá se do polévek hrachové a bramborové; do dušených skopových a hovězích mas, do karbanátků, při vaření luštěnin, přidává se k drůbeži, do omáček, těstovin, do bramboráků, sekaných, paštik a uzenin a samozřejmě je nutná při výrobě jaternic.
Příklady použití majoránky
Hovězí tokáň na majoránce
recepty.veruska.cz
Suroviny pro 4 osoby:
500 g zadního hovězího, 50 g slaniny, 0,2 l kysané smetany, 1 střední cibule, sůl, 1 stroužek česneku, 0,2 l bílého vína, majoránka
Postup přípravy:
Maso nakrájejte na tenké plátky a potom na proužky. Na rozškvařené slanině osmažte jemně nakrájenou cibuli, přidejte koření a maso a opečte ze všech stran. Podlijte mírně vínem smíchaným s vodou a duste. Když je maso poloměkké, přidejte třený česnek. Podlévejte vždy, když se tuk odděluje od šťávy. Když je maso měkké zahustěte šťávu smetanou a ještě chvíli poduste.
Hubník - podkrkonošský chlebovec s houbami
Vilém Vrabec, „Velká kuchařka"
Suroviny pro 4 osoby:
300 g čerstvých hub (směs), 200 g nastrouhaného starého chleba, 3 vejce, 200 ml mléka, 40 g másla, 60 g cibule, 2 stroužky česneku, petrželka, sůl a mletý pepř, majoránka, tuk na vymaštění pekáčku
příloha - dušený špenát nebo salát ze syrové zeleniny
Postup přípravy:
V kastrole na rozehřátém másle zpěňte nadrobno nakrájenou cibuli a petrželku. K tomu přidejte nadrobno pokrájené houby a uduste doměkka. Měkké houby dejte do mísy, přidejte česnek utřený se solí, pepř, majoránku, strouhaný chléb a dobře promíchejte. Nakonec do směsi vmíchejte v mléce rozkvedlaná vejce a směs naplňte do máslem vymaštěné misky nebo pekáčku a v horké troubě zapečte.
Jan Goldhammer, Výtvarníci labužníci, „Hubník Františka Jiroudka"
„Ale vysloveně k vínu je takzvaný hubník. To jsem dal recept Fišárovům a ti se mohou ujíst. Nakrájí se rohlíky, asi 10 kusů na velký pekáč, a namočí se do mléka, aby změkly. Mezitím se udusí dost hub na cibulce, která má být správně skleněná, a má jí být dost. Přidá se to k těm rohlíkům na pekáč, osolí, okoření majoránkou, ne moc česneku, udělá se z toho takové těstíčko a mají se tam dát dvě vajíčka. Tato směs se nalije do pekáče vytřeného máslem a mírně se peče a je z toho takový koláč. Dá se to jíst teplé a studené. Studené je to senzační zákusekkvínu."
Jatýrka s majoránkou
home.karneval.cz/0187246401/vnitrnosti.html
Suroviny a postup přípravy:
do rendlíku dejte hrst nakrájené slaniny, 4 velké cibule nahrubo, cibuli trochu rozduste, nasypte tam 1,5 kg hovězích jater pokrájených na proužky asi 1,5 – 2cm silné, hrstičku majoránky, lžíci pálivé a lžíci sladké papriky, trošku grilovacího a trošku ďábelského koření a krapet pepře. Nechte játra orestovat, pak přidejte deci vody a dělejte do odpaření. Játra jsou krásně měkká, sos hustý a lahodný, sůl dejte až na talíři jinak by játra ztvrdla (a pak že tvrdnou po chlastu).
Krůtí maso zapékané se sýrem
ifemina.cz
Suroviny:
600 g krůtích prsou, 2 – 3 stroužky česneku, mletý pepř, majoránka, petrželka, sůl, 4 lžíce oleje, 2 lžíce másla, 2 lžíce hrubé mouky, 3 dl bílého vína, šálek smetany, 2 – 3 žloutky, 150 g strouhaného sýra
Postup přípravy:
Krůtí maso nakrájejte na kostky, potřete prolisovaným česnekem, osolte a okořeňte. V horkém oleji maso krátce osmažte dozlatova. Zapékací mísu vymastěte olejem a maso do ní vložte. Z másla a mouky připravte světlou zásmažku, zalijte ji vínem a smetanou a rozšlehejte. Po částečném vychladnutí do ní vmíchejte žloutky a strouhaný sýr. Zálivku nalijte na maso a v předehřáté troubě zapečte dozlatova.
Chátra ráda játra, (takový veselý recept)
webová kuchařka pro labužníky, část „Orgány a střeva“
Do těla je potřeba dostat trochu těžkých kovů a jiných jedů a proto si dej vnitřnosti, přesněji játra a to játra drůbeží.
Suroviny a postup přípravy:
Vyndej pytlík s játry z mrazáku a nech rozmrazit. Kdo jsi víc než jeden, nebo máš doma žrouta jako jsem já, tak vytáhni těch pytlíků z mrazáku rovnou více.
Játra po rozmražení omyj, osuš a pokrájej na menší kousky, ty pak opeč na rozehřátém másle ze všech stran. Teprve až potom osol a opepři, ale to ti jistě nemusím připomínat. Pak játra vyndej z pánve a schovej je někam, kde jim bude teplo, aby nevychladly a kde je nebude nikdo předčasně ochutnávat.
Potom si vezmi pěknou anglickou slaninu, nakrájej ji na kostičky a vyškvař, přisyp jemně nakrájenou cibuli a nech ji v té slanině zesklovatět. Jedno nebo dvě rajčata rozkrájej na malinké kousky, které šoupni ke slanině a cibuli, okořeň jemně majoránkou a asi tak 5 minut všechno míchej na mírném ohni. Pokud máš elektrický sporák, tak holt oheň nedělej a spokoj se s mírně rozpálenou plotýnkou.
Pokud máš více rukou, tak si během toho míchání připrav ze šlehačky a maizeny, či něčeho jiného podobného škrobové moučce, omáčku, kterou vraž k těm rajčatům s cibulí a slaninou. A aby těm v teple schovaným játrům nebylo smutno, tak je tam přidej taky. Všechno to asi tak tři minuty povař a případně podle chuti ještě okořeň.
Pak už si to jen nandej na talíř, třeba k těstovinám, ty si taky předem uvař, tvrdé nejsou dobré, stejně jako játra. A nech si chutnat!