|
Varování:
Je s podivem, kolik je možno nakupit keců okolo tak bezvýznamné záležitosti, jakou je recept na nějaké "sušení huby". Pokud se vám bude následující text zdát příliš suchý, a to ve skutečnosti není nic proti doopravdy "suchému" Martini, přeskočte jej a běžte přímo na recept.
|
|
Většina účastníků na zájezdech DPS, ŠUSSu a KoloBěžky s potěšením vychutnává sklenku suchého vermutu s olivou, s přesvědčením, že konzumují literárně proslulý nápoj "Martini Dry". Omyl je způsoben nápisem na lahvi suchého vermutu firmy Martini (Martini Dry). Koktejl Martini Dry, se ale ve skutečnosti připravuje "vysoušením" již jmenovaného suchého vermutu ginem.
První zmínka o tomto koktejlu se objevuje již v publikaci profesora Jerry Thomase z roku 1862, avšak ne v provedení, ve kterém ho známe dnes. Proto za autora považujeme italského barmana Di Arma Di Taggia z Knockerbocker Hotelu v New Yorku, kde jej začal míchat okolo roku 1910, jako vzpomínku na návštěvu svého blízkého přítele, pana Jaroslava C. (přezdívaného "Jára" nebo "Vídeňák"). Tento nápoj se stal, mimo jiné, nejoblíbenějším koktejlem slavného multimilionáře Johna D. Rockefellera (populárního DžejDý).
Poměr míchání vermutu a ginu v tomto nápoji je proměnlivý. Jedná se totiž o nejznámější, tedy nejobyčejnější koktejl na světě, a tak je nutno jeho rutinní přípravu obestřít jistým tajemstvím a tvrdit, že pouze ta naše varianta je ta nejlepší. Různé předpisy se většinou shodují pouze na olivě, a i ta bývá někdy zcela vypuštěna.
Obecně je známo, že největší znalec přípravy Martini Dry byl James Bond (007), jeho varianta koktejlu je uvedena v úvodní Bondovské knize "Dr. No", na straně 267. Pro zajímavost, recept vůbec neobsahuje Martini, ani gin, pouze vodku a jiné nepodstatné náhražky, zdobené citronem. To svědčí o tom, že Bond byl ve skutečnosti pouhopouhým vodkou odkojeným zaměstnancem KGB, což nás nepřekvapuje, ale to je zase úplně jiná historie.
Při čtení předpisu, nebo při samotné přípravě koktejlu se nenechte vystrašit poměrem vermutu a ginu (zde 1 : 8), ve skutečnosti tento koktail plně legalizuje konzumaci čistého ginu, která se ve vyšších společenských kruzích netoleruje. Poměr vermutu k ginu osciluje někde mezi 1 : 10 (velmi suché) a 2 : 7 (ještě suché). Vyšší poměry pak jsou již zavlhlé, případně až vyloženě mokré.
Přeji vám, abyste si "vyšlapali" svou optimální variantu nápoje a pochutnávejte si dál právě jen na tom svém Martini Dry, a třeba se jím může stát i dále uvedený Martini Dry koktejl.
|
|
Suroviny na jednu porci:
0,5 cl Martini Dry
· 4 cl Seagrams Extra Dry Ginu
oliva
Postup:
Předchlaďte si sklo, pak do míchací sklenice vložte kostky ledu a na ně nalijte tekuté suroviny. Důkladně promíchejte (míchací lžičkou) a sceďte přes sítko (strainer) do předem prochlazené sklenice. Ozdobte olivou. Podávejte jako aperitiv před jídlem, a pak vždy, když máte příležitost a chuť. O tomto koktejlu se říká, že první je nezbytný, druhý nebezpečný a třetí nikdy nestačí.
Poznámky:
Jistě jste postřehli, že koktejl nepřipravujete v populárním šejkru, ale v míchací sklenici. Je to proto, abyste nápoj zbytečně neředili, ale jen prochladili (je to krátký nápoj, "Short Drink"). Proto je dobré brát suroviny vychlazené z lednice, tedy ne vyhřáté na pokojovou teplotu.
|
|
|
Ve snobském světě koktejlů se málokdy toleruje záměna surovin, protože jen ty nejdražší se považují za vhodné. My lakomci si ale stejně dobře pošmákneme na Martini Dry připraveném z Danybyl Ginu a z Barbera Dry (nebo i Garone) a srazíme tím cenu za nápoj na méně než polovinu.
Ovšem i lakomec dává do koktejlu vždy jen olivu vypeckovanou, také odmítá všechny její nadívané varianty (zvláště ty s ančovičkou). Zkuste příležitostně přidat olivu naloženou (od výrobce) v olivovém oleji, je to trochu jiná chuť než u olivy ze slaného nálevu. Kdo má, může olivu dozdobit "napichovátkem". Kdo nemá olivu sežene někde aspoň kousek citronové kůry.
P.S.
tato stránka není sponzorována firmou Danybyl, natož pak výrobcem alkoholizovaných vín Barbero, nebo Garone
|
|
Nakonec ještě dva jiné recepty na tuto klasiku mezi klasikami a jeden z nejoblíbenějších a nejpopulárnějších koktejlů vůbec. Jedná se o EXTRA suché varianty, ovšem již jen samotné pomyšlení na vylívání takzvaných "zbytků" Martini lakomcovi startuje infarkt. Omluvou pro tento zavrženíhodný postup může být jen skutečnost, že recepty jsou uvedeny na firemních stránkách výrobce Beefeater Ginu, který nechce a nebude propagovat firmy vyrábějící vermuty. Připomenu ještě pikantní informaci o zakladateli fy Beefeater panu Masojídkovi. Je o něm notoricky známo, že se za svobodna jmenoval právě Danybyl.
|
Martini Dry (EXTRA suché I.)
Koktejlovou skleničku (na nízké stopce se širokým hrdlem) nechte důkladně namrazit. Poté do ní nalijte 0,5cl suchého Martini a "pohoupejte" ve sklenici tak, aby se Martiny uchytilo na stěnách namražené sklnice. Zbytek Martini vylijte (pro lakomce, rozuměj: vypijte). Dolijte opatrně 2cl Beefeater Ginu, přidejte olivu.
|
Martini Dry (EXTRA suché II.)
Smíchejte 3 díly vermutu Barbero Dry a kostky ledu v šejkru. Slijte vermut zpět přes sítko (proboha, snad ne zpět do lahve s vermutem?, to já ho tedy raději sliju do sebe), smíchejte ochucené kostky ledu a 3 díly Beefeater Ginu. Míchejte 15 vteřin a okamžitě rozlévejte do vychlazených sklenic ozdobených citronem.
|
