Advent,
přehled téměř čehokoli, co se chceš dovědět o adventu, Vánocích, Silvestru, Novém roce a Hromnicích

Význam adventu

    Atrapa z umělé hmoty může sice vypadat jako lákavé ovoce nebo dort, ale chybí to hlavní, není totiž k jídlu. I Vánoce je možno slavit jako falešnou atrapu, s křečovitým úsilím o vánoční náladu, se spoustou blikajících barevných světýlek, s figurami červeně oblečeného dědy, s lákavými reklamami dárků. Do rámusu ulice nebo supermarketu se mísí chraplavý hlas reproduktorů s vánočními písněmi, třeba už od října. Restaurace nabízejí štědrovečerní večeři. Cestovní agentury nabízejí prožítí Vánoc někde mimo domov s draze zaplaceným programem. Je to ale jako s těmi atrapami – to hlavní tam schází: na oslavu Narození Ježíše Krista zapomněli pozvat jeho samého.

    Adventní doba naštěstí není pouze časem horečných nákupů. Má hlavně svůj duchovní obsah, a tím je nejen příprava na Vánoce. Vyzývá nás k setkávání se s Kristem v našem každodenním životě a připravuje nás na jeho slavný druhý příchod.

    V biblické knize Zjevení svatého Jana říká Ježíš: "Hle, stojím u dveří a klepu. Kdo uslyší můj hlas a otevře dveře, k tomu vejdu a budu jíst - já u něho a on u mě". Zmíněné dveře našeho srdce mají jen jednu kliku, a to zevnitř. Kristus sám je ani nevylomí, ani nevypáčí, zevnitř je můžeme otevřít jen my.

    Prožít plodně adventní dobu znamená setkávat se s Bohem, který nabízí naplněný života a cestu dál. Přijmout výzvu adventu znamená vycházet mu v ústrety, obracet se k němu, pozvedat k němu své oči, smířit se s ním, s těmi, kdo jsou kolem nás, odhodit všemožnou zbytečnou přítěž, která nám znemožňuje jít po jeho cestách.

Jak jen toužím, abys prožil advent.
Jak jen toužím u tebe bydlet,
žít důvěrně s tebou a sdílet všechna tvá břemena.

Vždyť ti jdu vstříc ve všech tvých přáních.
A přece jsem ti ještě nikdy nesměl žádné splnit.
Já, tvůj Bůh.

Jak jen toužím, abys prožil advent.
Jak jen toužím znovu se zrodit ve tvém městě, tvé ulici,
ve tvém domě a ve tvém srdci.

Vždyť ti jdu vstříc, od věčnosti k věčnosti.
Ale hledám jen tebe.
Já, tvůj Bůh.

    Člověk touží po stabilitě, aby nepodlehl strachu a nejistotě, zároveň toží po novosti a změně, jinak přijde nuda a únava. Obojí touhu splňuje rytmus, všude v přírodě i v životě člověka, například tep srdce, dýchání, den a noc, roční období s jejich opakující se a přitom stále novou a svěží krásou. Celý rok je protkán rytmem nedělí. Kdo neprožívá neděli jako sváteční den, má život ochuzený a neradostný. A rok má i rytmus krásných, duchovně obohacujících a radostných svátků. Jejich harmonický okruh, nazývaný církevní rok, začíná adventem, přípravou na Vánoce.