Velikonoce a týden Pesachu

Velikonoce

     jsou nejvýznamnějším svátkem křesťanské církve, spojeným s památkou umučení a vzkříšení Ježíše Krista. Ježíšovo vzkříšení je pro křesťany centrálním bodem víry, smrt pro ně není konec, ale začátek nového života, a proto se o Velikonocích zvěstuje, že život zvítězil nad smrtí, pravda nad lží, spravedlnost nad nespravedlností a láska nad nenávistí (no, pomalu).
     V rané církvi se Velikonoce slavily zprvu v den židovského svátku Pesach. Ještě dnes se považuje křesťanská slavnost velikonoční noci také za vzpomínku na "Starou" smlouvu.

Pesach (anglicky Passover)

     se nazývá osm dní trvající židovský "svátek přejití" (osm dní v diaspoře, ale sedm dní v Erec Jisra'el), který odpovídá křesťanským velikonočním svátkům. Dodnes se v židovství slaví na památku vysvobození z Egypta a přechod rozestoupivšího se Rudého moře. Název Pesach (překročení) připomíná i to, že Bůh obešel, minul, "překročil" domovy Izraelitů, které byly označeny krví beránka, když zahubil egyptské prvorozené (poslední z deseti egyptských ran). Nekvašené chleby a macesy, které se požívají v týdnu pesach, symbolizují chvat při útěku z Egypta.

     Vlastní velikonoce se slaví v tzv. Svatém týdnu, který začíná Květnou nedělí. Ve velikonočním období se nosí bílá barva, barva světla, čistoty, barva, která připomíná roucha, která si oblékali nově pokřtění v prvotní církvi, aby symbolizovala nový život.