Významné svátky spojené s Velikonoci
V minulosti však neméně důležitým obdobím bylo období předvelikonoční, které začínalo ihned po pochování basy na masopustu. Samotné pochování basy symbolizuje začátek čtyřicetidenního půstu, který začíná Popeleční středou a končí Velikonocemi. V tomto období se zapovídaly jakékoliv taneční zábavy a veselice. Bylo to období střídmosti. Každá neděle měla své pojmenování a byla spojena s určitým zvykem.
Popeleční středa
(17.2.2010)
Od pondělka toho týdne, ve kterém jsou Velikonoce odečti 40 dní a máš datum Popeleční středy. Je to začátek 40 denního postního období. O Popeleční středě se světí popel z ratolestí, které byly posvěceny minulý rok na Květnou neděli. Tímto popelem činí kněz věřícím na čele kříž se slovy: "Pomni člověče, že prach jsi a v prach se obrátíš." Na Popeleční středu se nesmělo příst a šít - věřilo se, že by slepice nenesly vajíčka, podebíraly by se prsty, kulhaly by krávy a žáby by žraly na poli len. Nesmělo se ani štípat dříví - aby se sekera později nesvezla z nohy. Ani drát peří se nesmělo - štípaly by blechy.
1. neděle postní (Invocabit) - Černá neděle
21.2.2010
Týden před Pražnou, ženy oblékaly černé šátky, matky pekly v noci preclíky, aby to děti nevěděly a pak je věšely navléknuté na vrbovém proutku do zahrady - děti věřily že jim je nadělila liška. Někdy je nazývána také Pytlová, Pučálka nebo 1. Liščí neděle
2. neděle postní (Reminscere) - Pražná neděle
28.2.2010
Týden před Kýchavnou, pražila se obilná zrna, z nichž se připravovalo jídlo pražmo a polévka praženka.
3. neděle postní (Oculi) - Kýchavná neděle
7.3.2010
Týden před Družebnou, lidé si přáli navzájem, aby nekýchali, neboť věřili, že kýcháním začíná mor - zdravili se navzájem "Pozdrav tě Pánbůh!" a "Pomáhej Pánbůh!"
4. neděle postní (Laetare) - Družebná neděle
14.3.2010
Týden před Smrtnou, družba spolu se ženichem chodívala tuto neděli do domu, kam chtěli o pomlázce přijít na námluvy, také Družbadlná nebo Družbadlnice, Liščí, Středopostní, Růžová
5. neděle postní (Judice) - Smrtná neděle
21.3.2009
Týden před Květnou, ze vsi se vynášela slaměná Smrtka (Mařena, Mořena, smrtholka, Morena, Čaramura) - loutka ze slámy, která se házela za vsí do potoka
6. neděle postní (Palmare) - Květná neděle
28.3.2010
Poslední neděle před Velikonocemi. Také se jí říká Beránková, Palmová, slavila se památka vjezdu Krista do Jeruzaléma, světí se kočičky - jívové proutky, nosí se " líto" (zelená ratolest zdobená barevnými fábory a bílými nebo barevnými skořápkami - lítečko nosívala děvčata a s přáním po domech zpívala: "Květná neděle, kdes tak dlouho byla...", vymetají se světnice - aby všechna havěť zahynula a z domu zmizela (Pryč hosti bez kostí! - švábi atd.), v některých krajích věří, že by měl mít tento den člověk na sobě něco nového - aby ho nepokakal (nebo mu neublížil) beránek
Velikonoční (Pašijový) týden
Velikonoce se ten který rok vypočtou takto: V kalendáři se vyhledá, kdy je měsíc v úplňku poprvé po prvním jarním dnu (vždy 21. březen). Velikonoční neděle je potom ten rok první neděli po takto vypočteném prvním jarním úplňku. Tato neděle tedy může být nejdříve 22. března. Nejpozději mohou být Velikonoce 25. dubna. Pokud by jejich datum vyšlo později, posunou se o týden dopředu. Pokud by v letech 1997 až 2016 vyšly Velikonoce dvakrát na 25. dubna, pak se ty druhé posunou také o týden dopředu. Totéž se bude opakovat v letech 2017-2036 atd.
Modré (někdy Žluté) pondělí
29.3.2010
Název je odvozen od látky, která se ten den vyvěšuje v kostele. V tento den začínaly pro děti a studenty "vakace" - jarní prázdniny.
Šedivé úterý
30.3.2010
Bylo bez zvláštních zvyků. Hospodyně uklízely a vymetaly pavučiny.
Modré pondělí a Šedivé úterý nebyly v lidových zvycích nikterak bohaté, a ani z náboženských důvodů tak významné, jako dny následující.
Sazometná (Škaredá) středa
31.3.2010
Tento den se vymetaly komíny. Někde též nazývaná Škaredá středa. Lidé se neměli mračit, jinak by se škaredili každou středu v roce. Je to den, kdy Jidáš zradil Krista - škaredil na něj.
Zelený čtvrtek
1.4.2009
Čtvrtek před Velkým pátkem. Název je snad odvozen od zeleného mešního roucha, které se v tento den užívalo. Toho dne se měla jíst zelená strava (špenát, kopřivy, různé druhy zelí) aby byl člověk celý rok zdravý.
Velký (Bolestný, Tichý) pátek
2.4.2009
První den velikonočního Třídenní je dnem hlubokého smutku. V noci ze čtvrtka na pátek byl Ježíš vyslýchán, v pátek pak odsouzen ke smrti na kříži a ukřižován. Tento den se nesmělo prát, neboť pradleny říkaly že by namáčely prádlo do Kristovy krve - Velký pátek je svátkem vody. Pátek byl také dnem čarodějnic - lidé věřili že kdyby čarodějnice získala nějaký jejich předmět (pramen vlasů, kravské chlupy, hrnek mléka), mohla by je pomocí takového vontu uhranout, naplnit ho zlou energií a kletbou a ukrýt ho někde ve stavení nebo v chlévě - pak by se začaly dít hrozné věci - lidé by onemocněli, krávy by dojily krev, ovocné stromoví by zasychalo.
Bílá (Veliká, Provodní) sobota
3.4.2009
Druhý den velikonočního Třídenní. Den, kdy bylo Ježíšovo tělo sejmuto z kříže a uloženo do skalního hrobu. Po stránce liturgické se tento den konala jen noční bohoslužba - tzv. vigilie (bdění). Dopoledne se před kostelem pálil a světil oheň (pálení Jidáše), který si hospodyně odnášely na polínku domů, chlapci naposledy hrkali s koledou.
Neděle zmrtvýchvstání (Hod Boží velikonoční)
4.4.2010
Třetí den velikonočního Třídenní. Světily se velikonoční pokrmy - beránek, mazanec, chléb, vejce a víno, které měly připravit po dlouhém půstu tělo na návrat k tučnější stravě. Kdokoli přišel do stavení, musel dostat kus posvěceného pokrmu. Jedla se velikonoční nádivka, skopové a jehněčí maso a holoubata, předem posvěcená v kostele. Den vzkříšení Ježíše Krista.
Červené pondělí
5.4.2010
pomlázka, velikonoční hodování, mrskut
Zvyky:
Toho dne chlapci chodí dům od domu za děvčaty se spletenými pomlázkami "žílou" většinou z vrbového proutí zdobené stuhami. Šlehají dívky a vinšují, za to dostanou malovaná vajíčka. Je to prastarý zvyk chodit po pomlázce a znamená „omladit”. Toto základní schéma má řadu variant. Někde je zvykem, že v úterý chodí s pomlázkou děvčata, jinde polévají chlapce vodou. V mnoha vsích bylo zvykem číhat na děvčata ráno, aby je zastihli ještě v posteli nebo když šla do kostela. Za vymrskání dostali od děvčat obarvená vařená vajíčka a velcí chlapci byli pohoštěni ovocným vínem nebo slivovicí.
Bílá (Provodní) neděle
11.4.2010
Vodsprovody, Probůdky
První neděle po velikonocích. Etymologický slovník tvrdí, že se tento den konaly průvody novokřtěnců ke kostelu, nebo pojmenování souvisí s vynášením - (vyprovázením Mořeny = zimy). Toho dne novokřtěnci naposledy nosili bílý šat.
Období povelikonoční
Svátky a obřady vázané na křesťanské velikonoce vytvářejí tzv. velikonoční cyklus končící padesátým dnem slavností Seslání Ducha svatého (Letnicemi). Na tento cyklus navazuje slavnost Nejsvětější Trojice a Těla a Krve Páně (Božího těla); Slavnost Nejsvětější Trojice připadá na první neděli po Letnicích. Slavnost Těla a Krve Páně na čtvrtek po této neděli a je slavena na počest svátosti oltářní (eucharistie), kterou podle evangelií ustanovil Ježíš Kristus při poslední večeři na Zelený čtvrtek.
Hod Boží svatodušní (Seslání Ducha svatého, Letnice) konec Velikonočního období
23.5.2010
Sedmou nedělí po Velikonocích - svátek Seslání Ducha svatého, začínají Letnice (letos mám svátek - Vladimír)
Boží hod svatodušní či Letnice či Svatodušní svátky patří stejně jako velikonoce, na které navazují, mezi svátky pohyblivé. Svátek se slaví vždy 50 dní (latinský název také zní pentecostec a znamená doslova padesát dní) po velikonocích a deset dnů po tzv. Nanebevzetí Páně a je v liturgickém kalendáři spojen se sesláním Ducha svatého lidem, tato verze se odvíjí z Nového zákona.
Podle Starého zákona v tento čas Mojžíš obdržel desatero a zákon pro židovský lid. Pro Židy to byl den oslavy Spásy a spojen se získáním pravidel, zákona, tedy omezením svobody.
Původem svátku je také přirozená oslava přírody, první sklizně, jak svědčí i doložená pohanská tradice této oslavy, kdy kronikář Kosmas napsal, že roku 1092 kníže Břetislav II. vyháněl množství čarodějníků, věštců a hadačů, dne bychom uvedli mágů. Pohanské obyčeje a zvyky byly postupně zapomínány či upraveny.
Slaví se stejně jako velikonoce dva dny v neděli a v pondělí. Oltáře se tento den zdobí květy, své domy lidé zdobili čerstvou zelení, což nosí prý štěstí. Ve středověku se Letnice hojně oslavovaly, konaly se hostiny a řada slavností. Také byly spojovány s řadou pověr, kupř. o čarodějnictví. Neděle patřila oslavám církevního rázu, pondělí (Svatodušní pondělí) mívalo ráz veskrze lidový, konal se jarmark, pořádala se Jízda králů, která končila často vhozením do vody některého člena z průvodu či závodem na koních atd. na Boží hod je nutno hodovat, jak se pravilo. Letnice se ale stávali především svátkem zákona, Ducha svatého, který vyžaduje od člověka povinnosti a jisté dodržování pravidel, které mu něco upírají. Proto jim není věnováno tolik pozornosti jako vánocům či svátkům velikonočním.
Jízda králů na Moravě.
Střílení ku ptáku
ve městech se ve 13, století střílelo na tyč, na které byl uvázán původně živý pták, později jeho atrapa. Střílelo se z luku, později z kuše, kdo se trefil, stal se králem.
Zpěv vodního ptáka
tento zvyk se šířil na Šumavě u německého obyvatelstva, přišel patrně z Bavorska v 17. století. Chlapci označili jednoho mezi sebou za vodního ptáka a poté chodili po vsi, zpívali, tropili vtípky a dostali za své učinkování výslužku.
Zvyky:
Nejsvětější Trojice
30.5.2010
Osmou neděli po Velikonocích - svátek Nejsvětější Trojice
Obsahem tohoto svátku je jedna z ústředních křesťanských nauk, totiž nauka o Nejsvětější Trojici, víra, že Bůh existuje ve společenství tří osob – Otce, Syna a Ducha svatého. Tato neděle také označuje začátek druhé části liturgického mezidobí, které začíná po Vánocích a je přerušeno velikonočním cyklem; pro toto období je typická zelená liturgická barva. Pravoslaví považuje za oslavu Trojice již samotné Letnice, ostatní církve s liturgickou tradicí – anglikáni, luteráni a metodisté – slaví neděli Nejsvětější Trojice.
V římskokatolické církvi označoval tento den před liturgickou reformou 2. vatikánského koncilu konec třítýdenního období, v němž nebylo možné oddávat. Čtvrtek po této neděli se slaví slavnost Těla a Krve Páně, která se někdy z praktických důvodů překládá na následující neděli.
Svátek Těla a Krve Páně (Boží tělo)
3.6.2010
Ve čtvrtek po svátku Nejsvětější trojice je svátek Těla a Krve Páně (Božího těla)
je svátek Římskokatolické církve, kterým se zdůrazňuje reálná přítomnost Ježíše Krista jako Boha i jako člověka v Eucharistii. Podle nauky katolických, pravoslavných a ostatních starobylých křesťanských církví východu dochází při slavení mše k transsubstanciaci (přepodstatnění) obětovaného chleba a vína v Tělo a Krev Ježíše Krista.
Mše svatá má slavnostní charakter. Eucharistie se věřícím může podávat pod obojí – hostie se buď namáčí ve víně nebo věřící pijí z kalicha konsekrované víno. Podle místních zvyklostí bývá mše svatá zakončena buď adorací před vystavenou Svátostí oltářní nebo je monstrance s Eucharistií nesena v průvodu z kostela. Na čtyřech předem stanovených a upravených místech (náměstí, sochy svatých, morové sloupy apod.) se koná krátká pobožnost. Průvod Božího Těla nese často prvky jisté okázalosti (baldachýn, družičky sypající okvětní lístky, kadidlo), což vyvolává dvojí hodnocení: kritiku triumfalismus církve ze strany nezúčastněné veřejnosti nebo vnímání smyslu průvodu jako projevu nejvyšší úcty Ježíši Kristu ze strany věřících katolíků.