Kategorizace vín

      Rozdělení vína podléhá různým principům, které jsou ovlivňovány mnoha faktory. Při prvním setkání s vínem je rozdělujeme podle nám známých ukazatelů. S postupným nabýváním znalostí a zkušeností se pohled na víno mění a s ním i jeho rozdělování. Pravidla stanovená vinařským zákonem a nařízeními EU jsou z hlediska jednotnosti a srozumitelnosti nadřazeným názvoslovím.

      Jednotlivé druhy vína jsou rozdělovány do skupin. Česká republika se při rozdělování tradičně přiklání k systému, který upřednostňuje odrůdu a vyzrálost hroznů stanovenou měřením obsahu cukru v hroznové šťávě v době sklizně. Poslední změna vinařského zákona však dala možnost označovat víno především podle původu hroznů, ze kterých bylo víno vyrobeno.
Poznámka:
V dalším textu jsou uváděny stupně cukernatosti. Ty jsou běžně udávány ve stupních normovaného moštoměru (zkratka „°NM“). Jeden °NM představuje jeden kg přírodního cukru ve 100 l hroznového moštu.

      Bílá, červená a růžová vína se dále dělí na:

  • přírodní vína suchá, která neobsahují zbytky nezkvašeného cukru
  • přírodní vína sladká, která mají vyšší obsah alkoholu a zbytkového cukru
  • archivní vína jsou prvotřídní vína starších ročníků, která zrála v lahvích
  • šumivá vína se připravují z přírodních vín jejich sekundárním kvašením pod uzávěrem v lahvích nebo tancích
  • perlivá vína jsou uměle nasycená kysličníkem uhličitým
  • dezertní vína, která obsahují kromě révového vína i další složky jako alkohol, koření, cukr, extrakt z jiného ovoce a podobně
  • dezertní vína likérová, která nejsou tak sladká a obsahují navíc mošt, líh a složky vyrobené například z fíků, pomerančů a rozinek (např. Madeira, Sherry, Portské)
  • dezertní vína kořeněná, což jsou vermuty s přísadou alkoholu, koření a více či méně cukru
  • odrůdová vína, která jsou připravována pouze z jedné odrůdy (například Tramín)
  • známková vína mají ochrannou známku a jsou to zpravidla různé směsky se stabilnější jakostí a složením

Kategorie vín podle způsobu výroby

  • Reduktivní způsob
    Při reduktivním způsobu výroby vín je kladen důraz na přirozenot a intezitu odrůdového aroma. Je to způsobs minimálním přístupem kyslíku, který aroma degraduje. Snaha je, aby výsledkem byla vína odrůdově přirozená, svěží a energická, aby nezatěžovala vysokým procentem alkoholu. Prostě vína lehká, s něžnou finesou, která se doporučují konzumovat mladá.
  • Oxidativní způsob
    Oxidativní způsob je opakem reduktivního školení, které důsledně omezuje styk vína se vzdušným kyslíkem. Oxidativní školení se užívá hlavně při výrobě některých likérových vín, vín žlutých nebo vín zrajících pod plovoucí mázdrou. Případně se tak označují i starší způsoby školení běžných vín v dřevěných sudech, které spočívaly v častém stáčení vína s jeho provzdušněním.
  • Karbonická macerace
    je jeden z nejstarších způsobů získávání červených vín nakvášením neporušených nebo jen částečně narušených bobulí plovoucích v kvasícím moštu bez přístupu vzduchu (v prostředí CO2). Červená vína se zvláštními, reduktivními vůněmi se pijí mladá (Beaujolais).

Kategorie vín podle stáří

  • Mladá vína
  • Zralá vína
  • Archivní vína

Kategorie vín podle barvy

  • Bílé víno
    víno vyrobené z bílých, růžových nebo červených hroznů révy vinné
  • Růžové víno
    víno vyrobené z modrých hroznů bez nakvášení u stolních vín šumivých a perlivých vín i směsi bílého a červeného vína
  • Červené víno
    víno vyrobené z modrých hroznů nakvášením nebo jejich tepelným zpracováním

Kategorie vín dle obsahu cukru

  • Suché
    obsahuje nejvýše 4 g zbytkového cukru/ litr
  • Polosuché
    obsahuje 4,1 - 12 g zbytkového cukru/ litr
  • Polosladké
    obsahuje 12,1 - 45 g zbytkového cukru/ litr
  • Sladké
    obsahuje minimálně obsah 45 g zbytkového cukru

 Kategorie šumivých vín a sektů dle obsahu cukru

  •  „Brut nature“ („přírodně tvrdé“)
    obsah cukru je menší než 3 g/ litr (cukr nebyl dodán)
  • „Extra brut“ („zvláště tvrdé“)
    obsah cukru je 0 - 6 g/ litr
  • „Brut“ („tvrdé“)
    obsah cukru je nižší než 15 g/ litr
  • „Extra dry“ („zvláště suché“)
    obsah cukru je 12 - 20 g/ litr
  • „Sec“ („suché“)
    obsah cukru je 17 - 35 g/ litr
  • „Demi-sec“ („polosuché“)
    obsah cukru je od 33 - 50 g cukru/ litr
  • „Doux“ („sladké“)
    více než 50 g/ litr

Kategorie vín dle třídy a druhu

Stolní víno

      Stolní víno je víno, které může pocházet z hroznů vyprodukovaných v kterékoliv zemi EU, a to z odrůd moštových, stolních a neregistrovaných. Je to nejnižší kategorie vín. Nesmí být označeno názvem odrůdy, oblasti, vinařské obce, viniční tratě nebo jiným zeměpisným názvem. Je vyráběno z hroznů, které dosáhly nejméně 11 stupňů cukernatosti (hrozny s cukernatostí 10 stupňů mohou být zpracovány na základě zvláštního povolení), nebo rmutu, moštu či vína získaných z hroznů odrůd moštových a odrůd registrovaných jako stolní – i z dovozu. Ke zpracování mohou být užity také hrozny neregistrovaných odrůd vysazených před 1.9.1995. Bývají to vína lehčí se 7 – 11 % obj. alkoholu, méně extraktivní, vhodná k běžnému stolování.

Zemské víno

      Stolní víno se může označit názvem „zemské víno“, jestliže bylo vyrobeno z vinných hroznů sklizených na vinici vhodné pro jakostní víno, zároveň nebyl překročen nejvyšší hektarový výnos na vinici (12 t/ ha) a pokud vinné hrozny, z nichž bylo víno vyrobeno, dosáhly alespoň 14 stupňů cukernatosti. Na rozdíl od stolního vína může být označeno názvem oblasti, ročníkem a odrůdou, ze které bylo vyrobeno.

Jakostní víno

      Jakostní víno se vyrábí z hroznů moštových odrůd sklizených ve vinařských oblastech ČR (výroba vína, s výjimkou stáčení, proběhla ve vinařské oblasti, v níž byly vinné hrozny sklizeny), které dosáhly nejméně 15 stupňů cukernatosti, nebo ze rmutu nebo moštu z těchto hroznů. Jakostní víno je vyráběno ve dvou druzích. Jakostní víno bývá mimo základní údaje označeno názvem vinařské oblasti, ve které byly sklizeny hrozny pro jeho výrobu a názvem odrůdy, ze které bylo vyrobeno.

Známkové jakostní víno

      musí obsahovat nejméně 85% vína vyrobeného z odrůdy uvedené na obalu, smí být vyráběno smísením maximálně tří odrůdových jakostních vín.

 Ročníkové víno

      Ročníkové víno se vyrábí z hroznů sklizených v určitém roce. Podle předpisů různých zemí je povoleno ročníkové víno doplňovat určitým množstvím vína z jiných ročníků. Teprve čas však ukáže, které ročníkové víno bude skutečně kvalitní.

Vína originální certifikace

      Víno originální certifikace (VOC, V.O.C.) je novou kategorií vín podle vinařského zákona 321/ 2004 Sb. Musí odpovídat minimálně požadavkům na jakostní víno, ale nepodléhá státnímu zatříďování, jako jiná jakostní vína. Naopak zatříďování těchto vín provádí sdružení vinařů, kterým musí být vinař, který toto víno vyrobil, členem. Právo udělovat označení VOC uděluje příslušnému sdružení vinařů Ministerstvo zemědělství za přísných podmínek.

      Vína originální certifikace se vyrábí pouze z několika z odrůd typických pro danou oblast. Tato vína by měla mít v dané oblasti VOC podobný charakter a měla by být pro danou oblast a odrůdu typická.

Perlivé víno

      Vyrábí se z tuzemských vín stolních nebo jakostních sycením (impregnováním) CO2, musí vykazovat nejméně 9% objemových celkového obsahu alkoholu a nejméně 7% objemových skutečného obsahu alkoholu; přetlak v lahvi při teplotě 20°C musí být v rozsahu 0,1 až 0,25 MPa. Vína takto upravená jsou svěží a dobře pitelná. K výrobě perlivých vín se běžně používají vína stolní či jakostní. Oxid uhličitý (CO2) se při umělém sycení rozpouští ve víně hůře než při výrobě vín klasickou cestou, proto vykazují po otevření většinou hrubší a kratší perlení než vína šumivá vyrobená druhotným kvašením. Perlivé víno nesmí být označováno jako šumivé víno nebo jako druh sektu.

Šumivé víno

      Jedná se o druh vína, ve kterém je rozpuštěn oxid uhličitý (CO2). Oxid uhličitý vzniká při kvašení, kdy se cukr mění na alkohol a oxid uhličitý. Při výrobě tichých vín oxid uhličitý volně uniká. Při výrobě šumivých vín je tomu zabráněno, víno při druhotném kvašení kvasí v uzavřené láhvi. Jiným způsobem je výroba šumivých vín v uzavřeném tanku.

      Šumivé víno se vyrábí prvotním nebo druhotným kvašením vín. Celkový obsah alkoholu „kupáže“ použité k výrobě musí dosahovat nejméně 8,5% objemových a přetlak v lahvi při teplotě 20°C musí být nejméně 0,3 MPa, tento druh nesmí být označován jako sekt. Šumivé víno bývá mimo základních údajů označováno názvem druhu vína a názvem místa, kde byla uskutečněna výroba vína.

Jakostní šumivé víno (sekt)

      Jakostní šumivé víno se musí vyrábět prvotním nebo druhotným kvašením moštů a vín (i z dovozu) z odrůd, které jsou povoleny v zemi původu pro výrobu jakostního vína. Přetlak v lahvi při teplotě 20°C musí vykazovat u klasické láhve nejméně 0,35 MP, celková doba výroby při kvašení v tancích musí být nejméně 120 dnů v období od 1. ledna 2002, celková doba výroby při kvašení v lahvích musí být nejméně 9 měsíců. Doba kvašení (od počátku kvašení až do odkalení) v tancích bez míchacího zařízení musí být nejméně 60 dnů, při použití míchacího zařízení nejméně 30 dnů. Celkový obsah alkoholu „kupáže“ použité pro výrobu musí být nejméně 9% objemových; při použití „kupáže“ s jednou odrůdou pak nejméně 8,5% objemových. Skutečný obsah alkoholu v hotovém výrobku musí být nejméně 10% objemových

Aromatický sekt

      Jako aromatický sekt lze označit jakostní šumivé víno aromatické, jestliže při jeho výrobě bylo použito pouze prvotní nebo druhotné kvašení „kupáže“ z moštů pouze odrůdy Irsai Oliver, Muškát Moravský, Muškát Ottonel, Tramín červený nebo Müller Thurgau. Zároveň musí být splněny další technologické požadavky ukládané zákonem. Aromatický sekt se kromě výše uvedených údajů označuje názvem odrůdy nebo údajem, že víno bylo vyrobeno z hroznů aromatických odrůd.

Jakostní šumivé víno vinařské oblasti (sekt vinařské oblasti)

      Vyrábí se druhotným kvašením „kupáže“ z jakostních odrůdových vín vinařských oblastí, a to jen uvnitř vinařské oblasti, v níž byly sklizeny hrozny pro jeho výrobu. Přetlak v lahvi při teplotě 20°C musí být nejméně 0,35 MPa, s výjimkou láhví do objemu 0,25 l. Celková doba výroby včetně zrání musí být nejméně 180 dnů při kvašení v tancích a 270 dnů při kvašení v lahvích. Doba kvašení musí být nejméně 90 dnů; při kvašení v tancích za použití míchacího zařízení nejméně 30 dnů. Celkový obsah alkoholu „kupáže“ použité k výrobě musí být nejméně 9% objemových; při použití „kupáže“ s jednou odrůdou nejméně 8,5% objemových. Skutečný obsah alkoholu v hotovém výrobku je nejméně 10% objemových. Šumivé víno bývá mimo základních údajů označováno názvem vinařské oblasti, ve které byly sklizeny hrozny

Pěstitelský sekt

      Vyrábí se jsou-li splněny podmínky výrobu sektu vinařské oblasti s tím, že vlastní výroba se uskuteční u pěstitele révy vinné, jejíž hrozny byly použity k výrobě.

Víno s přívlastkem

      Vína s přívlastkem nesmí být doslazovaná řepným cukrem. K jeho výrobě jsou užity vyzrálé hrozny s vyšším obsahem cukru. K výrobě jsou použity hrozny, rmut nebo mošt jedné moštové odrůdy révy vinné stanovené pro vinařskou oblast prováděcím právním předpisem, sklizené ve viničních tratích. To znamená že víno označené přívlastkem musí být vyrobeno v oblasti, kde byly vinné hrozny sklizeny. Další podmínkou pro uvedení vína na trh je nepřekročení hektarového výnosu na vinici, na níž byly hrozny sklizeny. Víno s přívlastkem musí obsahovat nejméně 85% vína vyrobeného z odrůdy uvedené na obalu. Bývá navíc označováno názvem přívlastku, názvem vinařské oblasti a vinařské obce a rokem sklizně hroznů. Smí se vyrábět smíšením maximálně tří odrůd révy vinné. Kromě síry nesmí být použito žádné chemické konzervace.

Víno s přívlastkem Kabinet

      Vyrábí se z hroznů, které dosáhly nejméně 19 stupňů přírodní cukernatosti. Bývají to lehčí, suchá, příjemně pitelná vína.

Víno s přívlastkem Pozdní sběr

      Vyrábí se z hroznů, které dosáhly nejméně 21 stupňů přírodní cukernatosti. Bývají to kvalitní, extraktivní, suchá či polosuchá vína.

Víno s přívlastkem Výběr z hroznů

Vyrábí se z hroznů, které dosáhly nejméně 24 stupňů přírodní cukernatosti, většinou se jedná o těžší víno s vyšším obsahem alkoholu. Bývá to víno plné, extraktivní, s vyšším obsahem alkoholu, někdy s vyšším obsahem zbytkového cukru. Je vhodné k archivaci. Je to víno pro slavnostní příležitosti

Víno s přívlastkem Výběr z bobulí

      Vyrábí se z vybraných bobulí, které dosáhly nejméně 27 stupňů přírodní cukernatosti. Jsou to vysoce aromatická, většinou úžasná vína. Hrozny, které v dlouhém teplém podzimu visí na keřích, zvolna vysychají a v bobulích zůstává koncentrovaná šťáva. Takto vyzrále hrozny se díky extrémně dlouhé době zrání na vinici většinou změnily na hrozinky – „cibéby“. Bývá to víno velmi extraktivní, sladké, vzácné a proto drahé.

Víno s přívlastkem Výběr z cibéb (Botrytický výběr)

      Vyrábí z hroznů nebo z přezrálých bobulí které dosáhly cukernatosti nejméně 32 stupňů přírodní cukernatosti, napadených ušlechtilou plísní šedou. Tato plíseň spotřebuje větší část vody obsažené v bobulích a ty se pak pečlivým ručním výběrem sklízí. Víno je sytější barvy, medové vůně a plnější v chuti.

Víno s přívlastkem Ledové víno

      Vyrábí se z hroznů, které byly sklizeny při teplotách minus 6°C a nižších, v průběhu sklizně a zpracování zůstaly zmrazeny a získaný mošt vykazoval nejméně 27 stupňů přírodní cukernatosti. Hrozny při lisování nesmí rozmrznout, proto zůstane část vody nevylisována v hroznech ve formě ledových krystalů. Ledová vína bývají velmi extraktivní, sladká. Jsou vzácnější a proto drahá. Pro mnoho lidí znamená ochutnání tohoto vína nezapomenutelný zážitek. Je to víno vhodné pro slavnostní příležitosti.

Víno s přívlastkem Slámové víno

      Vyrábí se z pečlivě vybraných hroznů, nejlepších a nejvyzrálejších. Tyto hrozny jsou před zpracováním skladovány na slámě či rákosu nebo zavěšeny ve větraném prostoru po dobu alespoň 3 měsíců, většinou ale až do časného jara. Tím se odpaří část vody z bobulí a koncentruje se obsah extraktivních látek. Pro takovou výrobu se musí nechat hrozny dobře vyzrát a nesmějí být poškozené. Většinou se užívá hroznů bílých odrůd. Při zpracování se celé, nedrcené hrozny lisují. Získaný mošt musí vykazovat nejméně 27 stupňů přírodní cukernatosti. Slámová vína bývají velmi extraktivní, sladká a jsou poměrně vzácná a proto drahá. Rozinkovou vůni a chuť můžete u slámového vína najít v celé jejich rozmanité škále.

Košer

      Košer víno se vyrábí za striktního rabínského dozoru. Na jeho výrobě se musejí a smějí podílet pouze zbožní Židé. Víno nesmí přijít do styku s živočišnými produkty (bílek, želatina) a musí být osobně schválené rabínem z Izraele. Hotového košer vína se i poté nesmí dotknout jinověrec ani dokonce nezbožný, z tohoto důvodu se dle „Halachy“ na závěr výrobního procesu víno pasterizuje.

Mešní víno

      Víno je vyrobené podle pravidel křesťanských církví.

Sur lie (Syr ly)

      Víno zrající na kvasničním kalu („leží na kvasnicích“). Znamená to, že víno nazrávalo v sudu, kde byly po celou dobu zrání ponechány vypotřebované a odumřelé kvasinky. Dokonce se to víno pravidelně prohrabovalo kovovou tyčí, aby odumřelé kvasinky nezůstávaly trvale u dna sudu. Víno tedy takzvaně „zrálo na kalu“.

Barrique (Barik)

      Takto je označováno víno, které zrálo v dubových sudech obsahu 225 litrů, jejichž vnitřní povrch je ožehnut ohněm. Tímto speciálním ošetřením sudu se do vína během jeho zrání dostávají látky ze dřeva, a tím se ovlivňuje žádoucím směrem charakter vína. Ve vůni je pak možno ucítit aroma po dřevu, vanilku, kávu, čokoládu, někdy až karamel a kouř. To záleží na stupni vypálení sudu. Tyto sudy je možno použít maximálně třikrát. Označení „barrique“ se používá i na samotné sudy)

Aromatizované víno

      Aromatizované víno se vyrábí z hroznů nebo hroznového moštu a jejich směsí, s přídavkem vody, nejvýše 15 %. Víno se aromatizuje pomocí přírodních aromatických látek nebo povolených aromatických extraktů, aromatických bylin nebo koření. Je možné také použít povolené přídatné dochucující látky. K doslazení se používá sacharóza, hroznový mošt nebo zahuštěný hroznový mošt. K doalkoholizování se používá přírodní líh tak, aby skutečný obsah alkoholu v konečném výrobku dosahoval nejméně 14,5% a nejvýše 22% objemových.

Vermut

      Označení Vermut bývá použito v případě, že aromatizace byla provedena aromatickými látkami získanými z pelyňku a přislazení bylo provedeno pouze karamelizovaným cukrem, sacharózou, hroznovým moštem nebo zahuštěným hroznovým moštem

Americano

      Americano je hořké aromatizované víno s charakteristickou hořkou chutí. K aromatizaci se používají přírodní látky z pelyňku a hořce. Žlutého nebo červeného zabarvení se dosáhne použitím povolených přísad.

Likérové víno

      Musí vykazovat nejméně 15% objemových a nejvýše 22% objemových skutečného obsahu alkoholu a nejméně 17,5% objemových celkového obsahu alkoholu.

Jakostní likérové víno

      Jakostní likérové víno se vyrábí z hroznového moštu, z vína nebo ze směsi hroznového moštu a vína, může se vyrobit taktéž z vinného destilátu.

Likérové víno vinařské oblasti

      Likérové víno vinařské oblasti se vyrábí z hroznového moštu, z vína nebo ze směsi hroznového moštu a vína, může se vyrobit taktéž z vinného destilátu. Užité víno a mošt však musí pocházet z vinařské oblasti a registrovaných odrůd.